doba čtení 8 min
Před 25 lety, v roce 1996, se u automobilky Volvo udály důležité změny: řadu 850 vystřídali nástupci – S70 a V70 – a firma uvedla svůj první vůz s pohonem všech kol AWD. Odtud byl již jen krůček k prvnímu modelu Cross Country. Vznikla tak slavná řada terénních kombi, která vyšlapala cestu stále oblíbenějším praktickým automobilům spojujícím ovladatelnost a pohodlí osobních vozů s průchodností terénem na úrovni SUV.
Pohon všech kol, označovaný u Volva AWD, stihl získat jako první ještě model 850. Slavný automobil byl v 90. letech nejdůležitějším modelem švédské značky. Zachoval si hranaté proporce legendárních řad 200 a 700, ale přidal moderní prvky včetně různých bezpečnostních doplňků. Mimoto se proslavil také na závodních tratích… Ovšem z hlediska pozdějšího obchodního úspěchu vozů Volvo byl zcela zásadním příspěvkem právě stálý pohon všech kol s viskózní spojkou. Uveden byl na sklonku kariéry v roce 1996 v kombinaci s benzínovým 2,4litrovým pětiválcem s nízkotlakým přeplňováním a výkonem 193 koní.
V70 XC (1997–2000): první Cross Country
Během roku 1996 se vše připravovalo k uvedení nástupců řady 850. Ti měli premiéru v druhé polovině roku a přišli se zcela novým označením: S70 pro sedan a V70 pro kombi. Toto dělené pojmenování zůstalo vozům Volvo dodnes. Základ nových modelů pocházel z předchůdce, nové typy však dostaly důsledná vylepšení a zakulacenější tvary. A především ve své době velmi nezvyklou terénní verzi, označenou Cross Country neboli XC. Kdo by tehdy tušil, že robustnější tvary a pohon všech kol udělají takovou díru do světa…
První „crosska“ vznikla jako alternativa raných SUV a postupně začala dobývat srdce zákazníků po celém světě. Unikátní volvo konkurovalo vyhlášeným komfortem, výbornou ovladatelností na úrovni běžných kombi a samozřejmě prvotřídní bezpečností. Přitom ale současně dokázalo překonat větší terénní překážky a svým provedením vůbec vonělo dálkami. Stálý pohon všech kol doplnil protiprokluzový systém TRACS, který v případě prokluzu jednoho z předních kol pomáhal zajistit trakci toho druhého.
Volvo V70 XC zaznamenalo okamžitý úspěch, zvláště na severoamerickém trhu, kde není nouze o nezpevněné cesty a v mnoha regionech o pravidelné pořádné přívaly sněhu. Celkem se do roku 2000 vyrobilo 319 832 běžných kombi a dalších 53 857 terénních. O to pečlivěji proběhly přípravy na nástupce.
V70 XC/XC70 II. generace (2000–2007): ještě robustnější
Nadšené reakce zákazníků přiměly Volvo navrhnout druhou generaci ještě drsnější. Zatímco první Cross Country bylo jen mírně upravené, novinka již byla mnohem svébytnější. Dostala odolnější podvozek s ochrannými plechy a nápadnější atributy terénních schopností: mohutné nárazníky, oplastované podběhy a ochrany prahů, které si vozy s tuláckou náturou udržely dodnes.
A když švédská automobilka uvedla v roce 2002 své první SUV, neméně legendární XC90, dostalo se i kombíku pocty ke změně názvu na XC70. Přece jen natolik vyčnívalo z řady – a díky zvýšené světlé výšce na vynikajících 200 mm to lze brát doslova –, že si zasloužilo dostat osobité označení.
Ve stejném roce si také polepšilo modernějším pohonem všech kol s elektronicky ovládanou spojkou švédské firmy Haldex. Výrobce uváděl, že stačí, aby se jedno z předních kol při rozjezdu protočilo o pouhou sedminu otáčky, a dojde k elektronickému připojení pohonu zadních kol. V běžných podmínkách se na přední kola přenášelo 95 až 35 procent točivého momentu, zbytek se dodával na zadní. K posílenému, již 2,5litrovému benzínovému pětiválci (210 k) dostalo Volvo XC70 také první z řady proslavených pětiválcových turbodieselů D5 o objemu 2,4 litru a výkonu 163 koní.
První „samostatné“ Cross Country bylo atraktivní také v interiéru. Nabízelo ergonomicky vytříbenou přístrojovou desku, špičková sedadla a obdivuhodný zavazadlový prostor. Do kufru jste si mohli objednat třetí řadu obrácených sedadel určených pro děti, do výklopného zadního víka šlo uložit skládací kempinkový stolek. Komfortní pérování s delšími zdvihy zajišťovalo dobré jízdní vlastnosti jak na pevném podkladu, tak především na rozbitých silnicích. Bytelná konstrukce celého vozu a snadná údržba zajistily, že dodnes můžeme potkat mnohé z těchto aut v běžném provozu.
Vozy této řady se také proslavily ve službách záchranářů a policistů, a to právě díky své robustnosti a slušné schopnosti překonat nástrahy terénu. Ale i zásluhou velmi dobrých jízdních vlastností a štědré prostornosti.
XC70 III. generace (2007–2016): rok od roku lepší
Třetí generace se objevila sedm let po uvedení tvarově i konstrukčně převratné verze. Příznivcům terénních kombi dopřála ještě více luxusu a výjimečnosti, vylepšení se ovšem dočkaly i terénní vlastnosti. A to díky světlé výšce zvýšené na 209 mm (+ 66 mm proti běžné V70), ale i slušné brodivosti 300 mm a nájezdovým úhlům 19,2° vpředu a 24° vzadu.
Ve výrobě se tato verze udržela dlouhých devět let a i na sklonku své kariéry patřila k žádaným modelům. Zvláště v Severní Americe zůstal vůz velmi oblíbený, což přispělo k tomu, že se verzí XC vyrobilo téměř tolik jako výchozích kombi.
Třetí „crosska“ se vyznačovala větší a od pohledu robustnější konstrukcí a získala vyztužený skelet, který vedl k dalšímu významnému vylepšení pasivní bezpečnosti. Deformační zóny z různých druhů oceli pro absorpci různě silných nárazů, druhá generace systému ochrany zdraví při nárazu zezadu (WHIPS) a také velká péče věnovaná ochraně dětí (zvětšené okenní airbagy a dvoustupňový integrovaný podsedák). To byly jen některé z inovací, které nové Volvo XC70 zařadily mezi nejpokročilejší vozy své doby.
Luxus do terénu
Automobil průběžně procházel modernizacemi, které vylepšovaly bezpečnostní asistenty a čím dál obsáhlejší výbavu. Postupně se obměňovala také nabídka motorů a zvýšily se možnosti kombinací jednotlivých verzí. Vůz poprvé dostal šestiválec: navzdory uložení napříč měl řadové uspořádání. Výkon atmosférické jednotky o objemu 3,2 litru dosahoval 238 koní a znalci na něj dodnes nedají dopustit. Vrcholem se následně stala přeplňovaná verze 2,9 litru s 300 koní.
Většinu vozů XC70 v našich končinách však poháněly osvědčené naftové jednotky nejčastěji s pěti, později i čtyřmi válci. Díky moderní konstrukci nabídly i čtyřválce výkon 245 koní, turbodiesel posílil až na 220 koní a v kombinaci s moderní, dokonce osmistupňovou samočinnou předovkou umožňující tzv. plachtění zajistily tichý a úsporný provoz. Vrcholem úspornosti byly verze s pohonem pouze předních kol, které si zachovaly offroadový charakter, ale byly ekonomičtější.
Pro fajnšmekry přibyl aktivní podvozek Four-C s nastavitelnou tuhostí tlumení, nechybělo prémiové ozvučení s reproduktory Dynaudio, navigace s výsuvnou obrazovkou, sledování slepých úhlů, odstupový tempomat s radarem a řada dalších moderních prvků. Na konci své kariéry mohl být vůz vybaven dokonce 19″ koly a digitálním přístrojovým panelem. V roce 2014 se vůz blýskl v reklamě se slavným švédským fotbalistou Zlatanem Ibrahimovićem.
Přichází V90 Cross Country…
V roce 2016 jej vystřídal opět zcela revoluční vůz: model V90 Cross Country. Nejen (staro)nové pojmenování, ale celková konstrukce zaměřená na komfort, bezpečnost a ekologický provoz udělaly z moderně tvarované čtvrté generace „crossky“ prvotřídní automobil, který v sobě ztělesňuje 25 let zkušeností s vývojem a výrobou terénních kombi.
Sluší se ale také připomenout, že vedle hlavní modelové řady terénních kombi Volvo se během let objevily i další vozy s označením Cross Country. Jednak menší kombi V60, ale také kompaktní hatchback V40, a dokonce i unikátní sedan S60. To už je ale zase jiná kapitola.
Cross Country trochu jinak
Vedle „hlavní řady“ terénních kombi Volvo vznikla v minulých letech také řada volnomyšlenkářských modelů Cross Country na bázi menšího kombi V60, kompaktního hatchbacku V40 (od r. 2012), a dokonce i unikátního sedanu S60 (2015), všechny s označením CC. XC zůstalo od uvedení nové řady 90 vyhrazeno jen modelům SUV, od XC40 přes XC60 až po XC90.
Historií Cross Country modelů provázel Michael Kudela, obrazově dokumentoval archiv Volvo Cars.