Když hudba pomáhá

V Míčovně Pražského hradu nastala slavnostní chvíle – chvíle pro ty, kteří mají odvahu měnit svět. Ne silou, ale vnímavostí. Svým způsobem, ale vytrvale. A tím možná i smysl svého bytí. Na pódiu usedl skladatel a pianista Tomáš Kačo. A tóny jeho klavíru nerozezvučely jen sál, ale i vnitřní svět mnoha přítomných. Hrál při příležitosti předávání ocenění, které každoročně uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Hrál pro nadaci, která kdysi podpořila jeho samotného. A tentokrát jsme se potkali znovu – krátce před koncertem. Povídali jsme si o vděčnosti. O laskavosti. O hudbě, která se nebojí dotýkat. A o tom, co se děje, když hudba pomáhá.

Tvoje hudba má silný emotivní přesah a dnes dokonce i konkrétní dopad, protože vystupuješ pro benefici Nadace Olgy Havlové. Co pro tebe osobně znamená, když může hudba skutečně pomoci v reálném světě?

Myslím si, že to je hlavní poslání hudby: pomáhat, připomínat lidem, aby byli ve vztahu se svými emocemi. Že život není jen o koloběhu každodennosti. Díky hudbě může člověk zastavit a nasytit i svoji duši.

Jak vnímáš odkaz Olgy Havlové a jejího úsilí pomáhat prostřednictvím umění a lidskosti? A co tě motivovalo k podpoře právě této nadace?

Sám jsem byl stipendistou Nadace Olgy Havlové. Při přechodu z ostravské konzervatoře na pražskou HAMU mi právě tato nadace poskytla měsíční stipendium, které tehdy pokrývalo moje výdaje za kolej. Pomáhat a chránit by nemělo být jen mottem policistů – přál bych si, aby to bylo motto nás všech. Věřím, že když člověk pomáhá od srdce, něco se ve vesmíru děje. Něco, co přispívá k tomu, aby bylo na světě krásněji.

Na eVOLVOlution jsme spolu už několikrát otevřeli téma vděčnosti, vnitřní síly a lásky. Jaké niterné téma tě dnes provází při koncertu, který je zároveň gestem podpory?

Jednoznačně láska. Cítit ji, ale i vidět. Na dnešní akci jí bylo tolik… opravdu za odměnu. Všechna ta témata – vděčnost, víra, láska, pomoc, naděje, inspirace – jdou ruku v ruce. Mám velkou radost, že jsou na světě stále lidé, kteří se těmito hodnotami řídí.

Zúčastnil ses už více benefičních akcí. Co sis z těchto zkušeností odnesl?

Každá benefice má své kouzlo a význam. A umění je podle mě důležitou součástí každé takové akce. Umění je tady od toho, aby nasytilo naši duši. A to v takovém rozsahu nedokáže nikdo a nic jiného.

Můžeš se podělit o nějaký silný zážitek z benefičního koncertu, který tě hluboce zasáhl?

Příběhy z těchto koncertů mi vždy připomenou, co je skutečně důležité, a přivedou mě zpátky na zem. Člověk si často stěžuje, že nemůže dosáhnout svých snů – a pak vidí fyzicky handicapované jedince, kteří taková slova vůbec nemají ve slovníku. Přes všechny překážky jdou za svým cílem a nejen že jej dosáhnou, ale svou vytrvalostí, vírou ve výsledek a silou osobnosti zároveň motivují ostatní. Otevírají oči nám všem.

Jak se připravuješ na benefiční koncerty?

Pro benefice si vybírám písně pozitivnějšího charakteru. Takové, které v sobě mají naději, dokážou vykouzlit úsměv na tváři, pohladí po duši.

Co by sis přál, aby si návštěvníci z dnešního koncertu odnesli?

Sebereflexi. Příběhy lidí, pro které se hraje, jsou dechberoucí. Vážit si zdraví, pomáhat lidem… to je něco, co může začít i dnes.

Jak vnímáš sílu hudby pro naději a inspiraci?  

V těžkých životních chvílích má člověk tendenci se k něčemu upnout. A hudba může být tou lepší, zdravější volbou. V každém z nás totiž probouzí něco jiného – vzpomínku, emoci… Má v sobě léčivou schopnost, kterou ostatně využívá i muzikoterapie.

Ve své hudbě často vycházíš z vlastních životních výzev. Myslíš, že právě sdílení autentických příběhů – nejen uměleckých – může být pro druhé klíčové?

Rozhodně. Sdílení osobních příběhů má vždy velkou sílu. Možná si právě někdo, kdo vás poslouchá, prochází tím samým – a díky tomu se najednou necítí sám. Když najdete člověka, který zažil něco podobného, může to být první krok ke změně. A někdy opravdu stačí jen ten první krok.

Volvo Car ČR se dlouhodobě angažuje v pomoci – od podpory nadací, jako je právě Výbor dobré vůle, po sdílení inspirativních příběhů na eVOLVOlution. Jak vnímáš roli firem v dobročinnosti a co může vzniknout, když se propojí svět umění a odpovědného byznysu?

Stejně jako propojování barev nebo kultur dělá náš svět pestřejším, věřím, že i propojení umění a byznysu ho posouvá dál. Otevírá nová okna. Umění by bez byznysu často vůbec nemělo šanci zaznít, ukázat se světu. I to, že si pustíte hudbu na spotify nebo youtube nebo že přijdete na koncert, je vlastně určitá forma byznysu. Kupujete si lístek, platíte za streamovací platformu… To všechno jde ruku v ruce. Značky jako Volvo mají hlubokou tradici – a právě umění se k tomu krásně váže. Dává to smysl.

Dokážeš si představit, jak by se tyto světy mohly ještě víc propojit?

Vím, že spousta umělců si stále nechce přiznat, že „byznysová“ složka je důležitou součástí toho celkového puzzle, které vede k úspěchu. Jenže to, že se zabýváte i touto stránkou, neznamená, že se prodáváte. Chtěl bych, aby to umělci přijali jako přirozenou součást naší profese – a firmám bych přál, aby si uvědomily, jakou hodnotu jim podpora umění může přinést.

Co bys vzkázal mladým lidem, nejen umělcům, kteří by rádi pomáhali, ale nevědí, kde začít?

Všechno má svůj čas. A i když to zrovna teď nejde, nevzdávejte to. Neztrácejte ochotu pomáhat. Když to myslíte vážně a od srdce, ta správná chvíle přijde. A začít se dá hned – třeba tím, že se na někoho usmějete, pochválíte mu outfit nebo doplněk a popřejete krásný den. I to je pomoc.

A kde Tomáše Kača můžete ještě letos slyšet? Nechte se poslední říjnový den vtáhnout do jeho osobitého vnímání (nejen) hudebního světa na koncertě Silnější než včera v rámci mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica v hornolužickém Seifhennersdorfu. A pokud nemáte možnost vyrazit do Německa, vychutnejte si Tomášovu tvorbu alespoň online.

Ptala se a fotila Petra Doležalová.