doba čtení 12 min
Od policejních aut až po lehce pancéřovanou XC90 chránící státníky – speciální vozy Volvo působí nenápadně, ale rozhodují o životech. Volvo už téměř sto let staví automobily, které stojí v první linii bezpečnosti. Vypadají jako běžné vozy, přitom v sobě skrývají špičkovou ochranu a vybavení. O tom všem jsme si povídali se Stephanem Greenem, obchodním ředitelem divize Special Vehicles u Volvo Cars.
Volvo má ve speciálních vozech dlouhou tradici. Jak široká je současná nabídka – od policejních aut po lehce pancéřované nebo jiné speciální verze?
Rozdělili jsme je do dvou hlavních kategorií: policejní a záchranné vozy. Policejní část je poměrně jasná. Nabízíme různé typy karoserií, například XC40, EX40, XC90 nebo V60. To závisí na trhu a na tom, jak zákazník daný vůz využívá.
Na co se ale občas zapomíná, to jsou zásahová vozidla. V některých evropských zemích jsme významným dodavatelem v oblasti lékařské asistence – nabízíme tzv. lékařská auta, tedy vozidla pro lékaře, a vozy první pomoci, které přijíždějí k nehodám na dálnici dříve než sanitka. A pak dodáváme ještě další typ těchto vozidel, která nejsou až tak urgentní, ale přesto se používají například na letištích pro asistenci letadlům. Malou část pak tvoří tzv. oranžové majáky, což jsou často právě letištní vozy. Toto je tedy policejní a řekněme záchranářská část našeho portfolia.
Na straně ochranných vozidel pak máme dvě hlavní nabídky. První jsou plně certifikované balistické vozy XC60 a XC90 (NIJ3A). Druhou je tzv. doplňková ochrana, kdy například u některých policejních sborů vybavujeme vozy pancéřovanými předními dveřmi, aby měli policisté zajištěnu větší ochranu při své každodenní práci.
To je široká nabídka. Která z těchto aut jsou běžná a která naopak vzácná, stavěná jen pro speciální mise?
Co se týče policejních vozů, nejčastějším modelem je speciální verze XC60. Tu používá policie ve Švédsku, Norsku, Velké Británii, Nizozemsku a Belgii. Prakticky všude tam, kde máme stabilní policejní spolupráci, je XC60 nejběžnější. Většinou nahradila v minulosti oblíbené modely V90 nebo V90CC.
Když slyšíte „speciální vozidlo Volvo“, co vás napadne jako první?
Začalo to v roce 1929 s výrobou prvních policejních automobilů. Volvo bylo založeno v roce 1927 a už dva roky poté jsme vyráběli policejní auta s modrými majáky. Takže pro mě jsou právě „blue light cars“ – tedy vozy s modrými majáky pro policejní složky – tím, co nás od počátku provází a na co jsme hrdí. Hlavně v Evropě, ale i jinde ve světě.
Jednou z hlavních výhod je inkognito vzhled – zvenčí působí jako běžný vůz. Jak náročné je skrýt všechny speciální prvky pod civilní design?
Je to jedna z nejtěžších věcí. Nejen postavit je inkognito, ale zajistit, aby si i s dodatečnou výbavou zachovaly jízdní vlastnosti typické pro značku Volvo a aby všechny bezpečnostní systémy základního vozu fungovaly stejně. Ať už jde o policejní, nebo ochranné auto, vždy musí být stejně bezpečné jako každé jiné volvo. Nesmíme dělat žádné kompromisy. To je naše nejtěžší úloha – vytvořit vůz, který vypadá jako běžné volvo, ale uvnitř je velmi sofistikovaný.
Jak velkou roli hraje při konstrukci hmotnost?
To je velká výzva. Ale stejně důležité je zajistit, aby policejní výbava nezasahovala do standardního vybavení – a naopak. Musejí fungovat společně.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi policejním a lehce pancéřovaným vozem z hlediska konstrukce, hmotnosti a pohodlí posádky?
Lehce pancéřované auto je jako neprůstřelná vesta – je těžší než policejní vůz, protože obsahuje balistické prvky. Policejní auto je lehčí, ale má složitější elektronickou instalaci.
Pokud vezmeme například XC90, přidaná hmotnost u lehce pancéřované verze je přibližně 300 kilogramů oproti standardnímu modelu. To není moc a díky úpravám podvozku při jízdě skoro nepoznáte, že je vůz pancéřovaný.
Policejní auto je z výroby jen o 50–60 kilo těžší než běžný model. Když ale policisté přidají vlastní výbavu, celková hmotnost výrazně naroste.
Jak dlouho trvá výroba takového vozu od objednávky po dodání?
U pancéřovaných aut záleží na situaci. V Evropě využíváme tzv. pipeline vozy – předem specifikované kusy, které držíme skladem. Díky tomu lze dodat auto během několika týdnů či měsíců. Pokud musíme objednat nový kus přímo z výroby, trvá to téměř rok, protože se staví ručně. Policejní auta jsou jiný případ – každé se vyrábí jako běžné sériové volvo a teprve pak se přestaví na policejní verzi, což trvá asi o týden déle. Takto uzpůsobené vozy dodáváme třeba norským nebo švédským policejním sborům.
Jak vypadá testování – od balistické certifikace až po zátěžové zkoušky?
Balistická certifikace se provádí při uvedení nového vozu na trh a provádí ji nezávislý institut – v našem případě Beschussamt v Ulmu. Auto je vystaveno střelbě více než 300 ranami pod úhly 90° a 45°. Pokud by pronikl byť jen fragment střely, test je neúspěšný. Je to velmi tvrdá zkouška. My tuto certifikaci máme pro modely XC90 a XC60.
Co se týče odolnosti, najíždíme s vozy tisíce kilometrů v různých terénech a podmínkách, abychom se ujistili, že i s přidanou hmotností vydrží stejně jako běžné volvo. Testujeme je také na náročných severských cestách – ve sněhu a na ledu – a kontrolujeme funkci topení a odmrazování silnějších skel.
Spolupracujete při vývoji s policií nebo bývalými členy speciálních jednotek?
U policejních vozů je to velmi specifické. Jsou pořizovány prostřednictvím tendrů, například i v Česku. Vláda vypíše výběrové řízení s technickými požadavky. Pokud je splníme a vyhrajeme, začneme vyrábět. Každý trh má svá specifika – neexistuje žádné univerzální policejní volvo. Třeba české auto se liší od švédského, i když mají řadu podobností. Ve velkých zemích, jako je Německo nebo Velká Británie, se požadavky mohou lišit i region od regionu.
Který trh je pro vás nejzajímavější?
Švédsko. Je to nejkomplikovanější policejní auto, které jsme kdy stavěli, technicky nejnáročnější a nejvyspělejší. A protože jsme švédská značka, cítíme samozřejmě povinnost splnit očekávání tamní policie. Ale výzvy jsou na každém trhu, protože se vozy liší. V ideálním světě by existoval jeden policejní vůz pro celou planetu, ale tak to není.
A co třeba Latinská Amerika, tam se pancéřovaná auta používají hodně?
Ano, přesně tak. V některých regionech, například ve Střední a Jižní Americe, jsou ochranná vozidla velmi běžná. A nejen pro policejní složky. Je to dáno úrovní kriminality, která lidi nutí chránit sebe i své rodiny. V této části světa jsou tyto vozy opravdu rozšířené.
Jak se orientujete v legislativních rozdílech a místních standardech vybavení?
Vždy vycházíme ze základního vozu, který je homologovaný pro daný trh a splňuje místní požadavky. Teprve potom ho přizpůsobujeme na policejní nebo pancéřovanou verzi. Rozdíly mohou být v palivu, klimatické výbavě a podobně, ale základní platforma Volvo je všude velmi podobná.
Ve kterých zemích se tedy v současné době používají speciální vozy Volvo a jak se liší jejich požadavky?
Naše nejsilnější pozice je ve střední Evropě. Dalo by se říci, že nejvýraznější stopu zanecháváme na trzích zemí severně od Alp. Méně už třeba v Asii, kde oblast opanovává spíše místní konkurence. Tedy alespoň co se týče policejních vozidel, s těmi ochrannými je to trošku jiný příběh. Chráněná vozidla ano, jsou menší co do objemu, ale všude je potřeba chráněných vozidel. Nicméně ať už vezmeme jakoukoli zemi na světě, vždy v ní operují tajné služby, existuje tam policie, armáda, ambasády – a naší největší výzvou, pokud jde o chráněná vozidla, je zajistit, aby v dané zemi existovala síť Volvo, pochopitelně včetně servisu, to je nezbytné. Každé auto potřebuje servis, tedy pokud ho chcete používat, a ne jen vystavit v muzeu. A jestliže nemůžeme zajistit servis a opravy, pak v takové zemi samozřejmě nemůžeme prodávat.
Byl někdy nějaký požadavek opravdu neobvyklý?
Ano, ale tady už se dostáváme k věcem, o kterých nemohu mluvit. Některé věci mají trochu „bondovský“ nádech, ale jsou opravdu přísně tajné.
Absolvoval jste sám policejní nebo speciální výcvik, abyste lépe porozuměl potřebám uživatelů?
Ne, já osobně žádný výcvik nemám. Policistům ale umožňujeme testovat vozy na našich tratích, aby je mohli bezpečně vyzkoušet.
Co vás osobně přivedlo k tomuto výlučnému oboru?
Byla to náhoda. Začínal jsem u stavebních strojů Volvo a náhodou jsem se dostal ke Special Vehicles. Za posledních 25 let u Volva jsem se jim věnoval asi 15 let. Baví mě to, protože nejde o masovou výrobu – neprodáváme tisíce kusů, ale stovky. A přitom řešíme klíčové potřeby společnosti: bezpečí policie a ochranu osob. To je samozřejmě něco, co nás činí pokornými. A to, že si skutečně získáváme důvěru. Protože to je koneckonců to, co prodáváme – důvěru ve značku a v to, že skutečně dokážeme chránit životy.
Jaké vlastnosti vám nejvíce pomohly uspět?
Hlavně odhodlání nikdy to nevzdat. Každý den čelíme technickým i zákaznickým výzvám. Auta jsou stále složitější, zvlášť s příchodem elektromobility, takže je těžší je přizpůsobit pro policii nebo pancéřování. Ale i když je to rok od roku náročnější, hledáme cesty, jak potřeby zákazníků splnit. To je pro nás ta hlavní hnací síla.
Jak velký je váš tým?
Na obchodní straně máme asi sedm lidí, v technice a výrobě kolem třiceti.
Jakou radu byste dal někomu, kdo sní o práci v této oblasti?
Musí mít rád výzvy a nebát se jich. Tato práce vyžaduje odvahu, profesionalitu a fakta – nikdy nespekulujeme, vždy vycházíme z ověřených dat.
Máte někdy pocit, že pracujete na pomezí reality a akčního filmu?
Ne, já to tak nevnímám. Ale chápu, že to tak může zvenčí působit.
Objevily se speciální vozy Volvo někdy ve filmech nebo seriálech?
Ano, poměrně často. Máme vozy určené i pro filmový průmysl, hlavně policejní modely. Ve Velké Británii mají silnou tradici kriminálních seriálů a policejní auta značky Volvo se tam objevují pravidelně – například v seriálu Vraždy v Midsomeru.
Máte oblíbený model nebo úpravu, na kterou jste nejvíce hrdý?
Jsem pyšný na technickou instalaci švédského policejního vozu – byla to velká výzva a zvládli jsme ji. Stejně tak na pancéřovanou XC90, která dosáhla vysokého balistického standardu s navýšením hmotnosti jen o 300 kilo. To je špičkové inženýrství.
Kdybyste si mohl navrhnout speciální volvo jen pro sebe, jaké by bylo?
Chtěl bych čtyřkolku kabriolet.
Kdo je nejvýznamnější osobnost, kterou chránilo speciální volvo?
Současné klienty jmenovat nemohu. Ale v minulosti jsme chránili například Kofiho Annana, tehdejšího generálního tajemníka OSN. Ten byl prý s našimi vozy velmi spokojený.
Nedávno jste navštívil Prahu. Jak na vás působila?
Poprvé jsem přijel začátkem 90. let do Prahy a hned jsem si ji zamiloval – město, lidi, polohu v srdci Evropy. Později jsem tu byl snad třicetkrát, možná čtyřicetkrát… Česko mám rád, jen češtinu jsem se nikdy nenaučil. Je to krásná a bezpečná země. A toho je třeba si v dnešním světě vážit.
Ptala se Petra Doležalová, foto a video archiv Volvo Cars.