Doma jako v lese

Ikona času doba čtení 6 min

Představte si, že byste se doma cítili tak uvolněně a příjemně jako při procházce lesem. Zavřete oči a nadechněte se, cítíte tu blahodárnou vůni borovic? Vítejte v dřevostavbě ze Skandinávie!

Kouskem čisté přírody se toužíme obklopit i v každodenním shonu. Není to tak složité, stačí dávat přednost přirozeným, živým a dýchajícím materiálům. Ano, řeč je o dřevu. Někomu postačí masivní stolek nebo komoda, ti náročnější si rovnou vystaví ze dřeva celý dům. 

Ještě před nedávnem jsme v tuzemsku vnímali dřevostavby jako objekty vhodné spíše k rekreaci, případně jako stavby víceméně provizorní. Dnes je však z růstu jejich obliby zřejmé, že se i pro nás Středoevropany staly skvělou variantou nejen rodinného bydlení. To ve Skandinávii znají a využívají přednosti dřevostaveb už po stovky let a se dřevem jako jedním z nejstarších a nejpřirozenějších stavebních materiálů si nadmíru dobře rozumí. 

Přirozené, ekologické a zdravé

Dřevěný dům lze postavit mnoha různými způsoby, vyplatí se však vsadit na kvalitu. Špičku v dřevěném bydlení představují domy finské značky Honka, jejíž technologii stavění z masivních dřevěných trámů můžeme díky jejímu českému zastoupení využít i u nás. Srubové domy Honka jsou vyrobeny z finské borovice a takové domy jsou nejen krásné a kvalitní, ale dokážou rovněž pečovat o blaho svých obyvatel. 

„Není zdravějšího bydlení než v dřevěném domě,“ konstatuje Martin Kovář, který je již od roku 1995 majitelem českého zastoupení značky Honka a také spokojeným řidičem vozu Volvo. „A navíc, když jde o finskou polární borovici s vysokým obsahem silic, které doslova čistí organismus. Finové mají dokonce zjištěno, že po dvouletém pobytu v takovém domě se alergici a astmatici úplně zbavují svých obtíží.“ Českého zástupce značky proto těší rostoucí zájem o dřevěné domy i u rodin s malými dětmi. 

Srubové domy Honka ze severské borovice jsou nejen krásné a kvalitní, ale dokážou rovněž pečovat o blaho svých obyvatel.

Na počátku byla… Honka

Skandinávskému životními stylu přišel Martin Kovář na chuť ještě na škole. Měl to štěstí, že ještě v sedmdesátém roce, v doznívající době pražského jara, stačil vyjet na studijní stáž do Finska. „V devadesátém roce jsem se tam pak ihned zase vypravil. Jeli jsme k moři a tam stála čerstvě postavená voňavá chata – právě od společnosti Honka. Oslovil jsem je a po menších peripetiích jsme otevřeli české zastoupení,“ vzpomíná. 

Mezi první klienty patřila zvučná jména, jeden z prvních finských srubů si objednal Tomáš Töpfer a zanedlouho ho následoval Marek Eben. Dřevostavby Honka nepatří k nejlevnějším, máloco se však vyplatí víc než investice do zdravého, trvale udržitelného a bezpečného bydlení. 

Praha, Rokytnice nebo Kersko

Kdo je typický český obyvatel finské dřevostavby? „Nejvíce realizací máme v blízkém okolí Prahy, pak kolem Slapské přehrady a následují Jizerky a Krkonoše. Jsme schopni beze zbytku vyhovět i náročným architektonickým limitům v CHKO. Stavíme ale po celé republice, často tam, kde lidé měli dříve starou chalupu a k místu mají vztah. Našimi klienty bývají lidé, kteří získali finance, nezřídka hodně cestovali a v domě Honka už třeba dříve bydleli. Ale také ti, kteří doteď žili v bytě a najednou nad sebou objevili prostor s vysokým stropem,“ vypočítává Martin Kovář. 

Firma se dokáže přizpůsobit většině požadavků, zatímco zpočátku nabízela pouze typové domy, dnes spolupracuje s mladými architekty a staví i velmi zajímavé originály. To ostatně potvrzuje i úspěch v soutěži Dřevěná stavba roku. V kategorii Roubenky a sruby se za rok 2016 vítězem odborné poroty stal rodinný dům v Rokytnici nad Jizerou právě této značky. Oceněná dřevostavba má první podlaží z masivních dřevěných trámů, podkroví je tvořeno sendvičovou konstrukcí a v celém domě je v souladu se severskou filozofií kladen důraz na použití přírodních materiálů. 

„Jsme schopni beze zbytku vyhovět i náročným architektonickým limitům v CHKO.“

Pozoruhodný finský srub značky Honka se ukrývá také v lesích středočeské osady Kersko. Bohatě prosklená vzdušná dřevostavba ve tvaru písmene T, navržená architektonickým studiem monom, nabízí svým obyvatelům více než 470 m2užitné plochy. Rodinný dům zasazený doprostřed pozemku s porostem vzrostlých stromů působí velkoryse, zároveň však skromně a přirozeně. S okolním lesem doslova srůstá, dojem propojení interiéru s exteriérem navíc umocňuje po rozlehlých terasách přístupné přírodní jezírko, v jehož poklidné hladině se srub zrcadlí. I tato originální stavba získala titul od odborné poroty Dřevostavba roku 2018, a navíc nominaci do celosvětové soutěže na stavbu roku 2019. 

Tradiční neznamená zastaralý

Dřevo je materiál opravdu prastarý. Postavit dům z voňavého masivu s využitím dlouholetých zkušeností ale rozhodně neznamená rezignovat na nejnovější technologie. Právě naopak, sruby Honka vznikají ve finském Karstule v moderní, plně automatizované továrně. To vše navíc s důrazem na šetrnost k životnímu prostředí. „Finové si skutečně nesmírně váží přírody, mají to prostě v genech. Ve výrobě všechno spotřebují, veškeré zbytky, každý trám. Dokonce všechny odpadní plyny použijí při výrobě lokální elektřiny,“ poznamenává Martin Kovář. 

Čistota, úspornost a šetrnost, to jsou základní kameny skandinávského životního stylu, i u nás se však již stává standardem zvažovat při pořizování nemovitosti dopad na životní prostředí a ekonomiku provozu. To potvrzují i v české pobočce Honky: „Máme údaje z Německa, kdy srovnatelný dům z plných cihel má při vytápění o čtvrtinu horší roční energetickou bilanci než naše dřevostavba. Když u nás lidé investují do kvalitního domu ze dřeva, volí obvykle i adekvátní technologie. Vše, co nabízíme, je dokonale vyzkoušené, zájemci si technologie mohou prohlédnout v našich již hotových stavbách.“ 

Na požádání je většina spokojených klientů značky Honka ochotna komfort svého domova i moderní vychytávky návštěvníkům předvést. V klidu si tak každý může vyzkoušet, jaké by bylo bydlet v jedinečném ekologickém domě postaveném z toho nejpřírodnějšího materiálu: z čistého, obnovitelného a kvalitního dřeva.

Tajemství staveb, které rostou z přírody a poctivé práce, poodhalila Anita Blahušová – na základě rozhovoru Petry Doležalové s Martinem Kovářem a s použitím fotografií jejích a z archivu fy Honka.