doba čtení 5 min
V jeho zahradách hraje příroda hlavní roli. Duch místa, úcta k jeho tradici a historii, autentické materiály typické pro lokalitu, nic netající přímost, hravost a člověk v centru dění. Není divu, že ze všech automobilových značek oslovilo Ferdinanda Lefflera právě Volvo.
(foto: Petra Doležalová)
Zakladatel ateliéru Flera, průvodce pořadem Ferdinandovy zahrady, autor úspěšné knihy Žijte ve své zahradě (Host, 2017) a vyhledávaný tvůrce zahrad na několika kontinentech, se při své tvorbě drží koncepce prožitků. Své návrhy městských parků, venkovských zahrad, střešních teras s tisícovkami stromů a rostlin, ale třeba i pozemků v divoké džungli vždy tvoří na míru klientovi – a současně s velkým respektem k danému prostředí.
Prostředník mezi klientem a zahradou
„Lidé si často vytvářejí zahradu jako další ohraničený ‚pokoj s trávníkem‘ v rámci svého obydlí. Ale to je omezující pohled. Zahrada vám dá jinou hloubku i dynamiku a do vašeho života vnese chutě a vůně přírody, které v domě nikdy nezažijete.“
Každý projekt začíná kvalitní analýzou – od okolních zahrádek sousedů přes historii místa až po zeminu, jež je základem dobré zahrady a vždy se vyplatí se o tu, kterou na své zahradě máme, pozorně pečovat.
„Pro mě je důležité nesoustředit se, alespoň zpočátku, na detaily. Když chcete vytvořit dobrý koncept, detaily jsou vražedné: zapomenete, o co v základní koncepci šlo. My architekti jsme mediátory mezi klienty a jejich zahradou – výsledek by měl být v první řadě výpovědí o lidech, pro které je určena.“
Ztratit se v zahradě
I proto své klienty nabádá k tomu, aby se rozpomněli na to, co se jim líbilo, když byli malí. „Jak postupně dostáváme od života nové role, zapomínáme na dětství, na vlastní podstatu. Každý máme nějakou zahradu, ve které jsme si v dětství hráli a rádi se v ní ztráceli. A lidé za mnou často chodí právě proto, že chtějí být znovu ‚ztraceni v zahradě‘. Chtějí po mně, abych jim vytvořil svět, kde se zase ztratí…“
„Trendy současných zahrad? Méně se dnes zajímáme o to, co tomu řekne soused, a podstatně více se zaměřujeme na své vlastní potřeby a přání.“
Příběhy míst a jejich zeleně nachází Ferdinand nejen v české krajině. V rekreačním areálu Art House v kostarické džungli se návštěvníci mohou procházet či meditovat na zemi i v korunách stromů.
„Kostarika, to je láska na první pohled. Jako zahradní architekt jsem v džungli úplně malinký. Můžu jen velmi tichounce našlapovat a nabídnout návštěvníkovi zážitek, kdy se relativně bezpečně dostane až do srdce deštného pralesa mimo civilizaci,“ popisuje svou představu vyváženosti mezi dobrodružstvím a bezpečností.
Antidepresivní rezervace
A vlastní zahrada zahradního architekta? „Hrozně rád v ní trávím čas prací. Moje žena a čtyři děti mi pomáhají a přitom si popovídáme stejně dobře jako na procházce lesem. Miluju společné sezení okolo ohně. Je to prostor, kde se mi hrozně dobře dýchá, kde jsem sám sebou, bez telefonu a dalších technologií. Je to taková má antidepresivní rezervace.“
„Žijeme v době nebývalého luxusu, kdy se můžeme zabývat krásnem, meditacemi a podobnými moudrostmi. Děkujme za to, každý nádech je dar.“
Severské zahrady-nezahrady
Ferdinandův přístup k životu a osobní hodnoty se nemohly neodrazit ve výběru auta. I barvu svého nového Volva XC90 zvolil stylově: Pinegrey, tedy odstín zelené borovice…
„Skandinávie mě láká, baví mě její designový purismus, ty zahrady-nezahrady. Mám pocit, že to je moje cesta – čím dál víc se mi do života dostávají zahrady v horách, chalupy, zapomenuté pozemky… To je to, co chci dělat. Ukázat lidem, že než umělou zahradu měli by spíš obnovit louku u chalupy. Prostě zapojit ten svůj domeček do krajiny – tak budou mít nádhernou zahradu navždy.“
Vnitřní zahradou Ferdinanda Lefflera provází Petra Doležalová, povídání doplňují fotografie z archivu ateliéru.