I větší děti potřebují vhodnou sedačku

Expertka na dětskou bezpečnost vysvětluje proč.

Ikona času doba čtení 8 min

Dr. Lotta Jakobssonová, Ph.D., patří k předním světovým odborníkům na oblast dětské bezpečnosti v dopravě. Je autorkou řady uznávaných studií a výzkumů. Jako vedoucí oddělení bezpečnosti ve společnosti Volvo Cars měla možnost prostudovat výsledky tisíců reálných nehod a laboratorních zkoušek.

Dr. Lotta Jakobssonová, senior technická specialistka pro prevenci zranění ve společnosti Volvo Cars

Vedle své výzkumné a vědecké činnosti se Lotta Jakobssonová věnuje také osvětě. Veřejně vystupuje na sympoziích a konferencích, kde představuje výsledky práce zkušeného kolektivu kolegů jak z automobilky Volvo, tak z akademického prostředí. Poskytla nám rozhovor na téma dětské bezpečnosti, protože Volvo si vytklo za cíl, aby v jeho vozech nebyl při nehodě nikdo fatálně zraněn. Nejzranitelnějšími pasažéry jsou přitom právě děti.

Odlišná stavba dětského těla

Dnes je přeprava malých dětí v autosedačce již poměrně rozšířené. Zvláště u těch nejmenších nikdo nepochybuje, že jsou správně chráněny jedině v pevné skořepině „vajíčka“, převážené zády ke směru jízdy. Problém nastává ve věku přibližně jednoho roku, kdy rodiče mají koupit větší sedačku, a pak u odrostlejších dětí.

Jak ukázalo srovnání údajů o nehodovosti z Německa a Švédska v letech 2006 až 2011, úmrtnost dětí při nehodách automobilů skokově vzrostla právě po jednom roce věku jen u našich sousedů. Důvodem je podle expertů předčasné umístění malých dětí do sedačky po směru jízdy. Ve Švédsku je naopak zvykem vozit děti zády ke směru jízdy od 70. let, kdy Volvo takovou sedačku uvedlo na trh jako první automobilka.

Nejnovější evropská norma, označovaná pro zjednodušení i-Size, stanovuje, aby se nejmenší děti vozily proti směru jízdy nikoli rok, ale nejméně do věku 15 měsíců. Dr. Jakobssonová spolu s dalšími odborníky ovšem prosazuje poutání dětí do sedaček zády ke směru jízdy mnohem déle: až do čtyř let. Důvodem je odlišná stavba jejich těla.

Zeptali jsme se Dr. Lotty Jakobssonové…

Jednoduchá otázka na úvod: jak zajistit dítěti ve voze co nejvyšší bezpečnost?

Důležité jsou dvě věci: u nejmenších musíte chránit hlavu a krk. A to se netýká jen batolat, ale dětí do čtyř let, protože jejich krk je zkrátka příliš slabý na to, aby během nárazu překonal tak velké zatížení. Jediná správná cesta je proto sedačka zády ke směru jízdy. U odrostlejších dětí, která již mohou sedět po směru jízdy, je potřeba zajistit, aby bezpečnostní pás sedadla byl správně veden s ohledem na výšku postavy dítěte. A to tím, že zvýšíte polohu dítěte, ať bezpečnostní sedačkou, nebo podsedákem.

S jakými chybami v oblasti poutání se nejčastěji setkáváte?

Podle mého názoru je nejdůležitější vědět, že pro bezpečné zvládnutí nárazu je nezbytné být připoutaný, to platí pro děti i dospělé. Hlavní priorita tedy zní: připoutejte se. Nejmenší děti nelze poutat tradičními pásy, proto musejí mít sedačku, která je ovšem správně zajištěna. A i  v autosedačce musí být dítě správně upoutáno.

Kosti a vazy se posilují až s věkem, nikoli s výškou

Většina řidičů volí sedačku po směru jízdy, která dlouho vydrží. Proč je vhodnější třeba tříleté dítě poutat do sedačky proti směru jízdy?

Pokud je dítě vystaveno silnému čelnímu nárazu, jde o naprosto zásadní rozdíl mezi životem a smrtí. Takové nárazy sice nejsou běžné, ale stávají se.

Proč jste stanovili hranici věku na čtyři roky?

Je to přibližný údaj, každé dítě je jinak velké a silné. Ale lze říci, že přibližně kolem čtyř let věku je už dětský organismus tak odolný, že dítě může sedět po směru jízdy a využívat přitom vestavěné, řekněme dospělé pásy ve voze. Kvůli správnému vedení pásu mezi ramenem a krkem však musí být dítě ve vyšší pozici, tedy nezbytný je podsedák nebo sedačka. Výška dítěte však není jediný parametr, protože kosti a vazy se formují až s věkem. Pro zjednodušení tedy mluvíme o hranici čtyř let.

Podsedák a sedačka u tak malého dítěte představují srovnatelnou ochranu? Není bytelná autosedačka s výraznými bočními oporami lepší, zvláště pro menší děti?

Z hlediska chování dítěte během nárazu je nejdůležitější správná funkce pásu a jeho přesné vedení mezi ramenem a krkem, to je rozhodující. Dokonce při některých typech střetu je výhodné, že mezi zády dítěte a opěradlem ve voze už není žádná další opěrka. Ve vozech Volvo používáme i na zadních sedadlech předpínače s omezovači tahu. Což – jak ukázala naše studie z roku 2017 – je klíčové nejen při čelním, ale i bočním nárazu. A v tu chvíli je výhodné, když je dítě pásem připoutáno co nejtěsněji k sedadlu ve voze.

Správná pozice pásu pomůže i při brzdění

Co když dítě například spí, to mu autosedačka přece poskytne oporu pro vzpřímenou, a tedy z hlediska nárazu výhodnější pozici než podsedák?

Ano, zvláště na dlouhých trasách nebo u menších a neposedných dětí je výhoda, když jejich polohu stabilizuje autosedačka nebo podsedák s integrovanou opěrkou. Záleží na tom, jak je kdo zvyklý zádržné systémy používat a o jakou jde situaci. Když například vezete děti ze školy a berete třeba i spolužáky, je naprosto klíčové, aby děti měly správně vedené pásy. Ne vždy ale máte k dispozici autosedačky. Proto i podsedák nebo vestavěný dětský podsedák ve vozech Volvo může pro ochranu dítěte během nehody udělat zásadní službu.

Nárazové testy se dělají v ideálních laboratorních podmínkách, kdy vůz jede rovně a dojde k nárazu. V praxi ale dochází před nehodou k brzdění nebo vyhýbacímu manévru. Jak toto zohledňujete při vývoji zádržných systémů?

To je velice důležitá součást moderního vývoje. Během našich testů v reálném provozu s dětmi a profesionálními řidiči jsme prokázali, že během těchto manévrů dochází k významné změně pozice dítěte. To vede ke zvýšenému riziku zranění díky nárazu do některé části interiéru. O to důležitější je přesná pozice vedení pásu nikoli přes rameno nebo u krku, ale mezi ramenem a krkem. 

Jak velký je rozdíl v bezpečnosti mezi sedačkami poutanými pásy a úchyty ISOFIX?

Pokud se jedná o schválené sedačky, není způsob poutání z hlediska bezpečnosti rozhodující, oba systémy nabízejí srovnatelnou ochranu. Výhodou ISOFIXu je, že jeho zajištění je jednodušší.

Doporučované typy sedaček podle Volva

Rozhodující je vždy v první řadě výška dítěte: čas na změnu je ve chvíli, když hlavička dosáhne horní hranice sedačky, nikoli přes ni.

0 až 9 měsíců (až 13 kg)
Sedačka typu vajíčko, která umožňuje přenášet spící miminko. Sedačku lze často umístit na podvozek kočárku. Vždy zády ke směru jízdy. Povoleno je umístit ji i na místo vedle řidiče pod podmínkou, že dojde k vypnutí airbagu. Horním limitem je situace, kdy je dítě schopno samo sedět.

7 měsíců až 4 roky (9–25 kg)
Větší bezpečnostní sedačka umístěná zády ke směru jízdy, která často umožňuje s tím, jak dítě roste, zvětšovat místo pro jeho nohy. Z hlediska bezpečnosti nevadí, když má dítě v této sedačce nohy skrčené. Podle odborníků to u menších dětí není pro dítě ani nepohodlné.

4 roky a výše (15–36 kg)
Zádržný systém po směru jízdy využívající vestavěné pásy. Podle odborníků automobilky Volvo nabízejí srovnatelnou ochranu bytelné dětské sedačky i lehké podsedáky s integrovaným opěradlem či bez něj. Zásadní je správné vedení „dospělého“ pásu mezi ramenem a krkem. Volba konkrétního systému záleží na více okolnostech, jako je délka trasy, aktivita dítěte, počet vzadu převážených dětí apod.
Podle analýz švédské automobilky nabízejí vysokou ochranu i vestavěné podsedáky ve vozech Volvo: jejich dvoustupňový systém umožňuje správné vedení pásu u odlišně vysokých dětí. Díky přímému kontaktu dětského těla s opěradlem sedadla je dítě dobře fixováno během různých typů nárazu.

Povinnost používat zádržné systémy je v ČR a ve většině evropských zemí ohraničena výškou dítěte 150 cm, Volvo doporučuje 10 až 12 let a výšku 135 cm.


Víte, že…
… studie Volva vycházející z reálných nehod již v roce 1991 ukázala, že sedačky zády ke směru jízdy mají účinnost 80 až 90 %, zatímco po směru jízdy 30 až 60 %?
… studie Dr. Jakobssonové, opírající se o databázi reálných nehod, v roce 2005 potvrdila, že děti ve věku 2 až 4 roky sedící v sedačce zády ke směru jízdy jsou vystaveny polovičnímu riziku středních až fatálních zranění?

Ptal se Michael Kudela, fotografiemi doplnil archiv Volvo Cars.