V těchto dnech dokončujeme s Mirkem Bártou film Civilizace: Dobrá zpráva o konci světa. Z pohledu současného světového dění se jeho vyznění může zdát až jako děsivá shoda. My však na snímku pracujeme už pátý rok a nenadálou aktuálnost jeho sdělení lépe vystihuje komentář jednoho kolegy: „Ještě před dvěma měsíci by nikdo nevěřil, že by se ho téma vašeho filmu mohlo osobně týkat. Teď už to každý ví.“
Ruku v ruce s tím přibývá lidí, kteří nám píšou e-maily nebo vzkazy na Facebook: „Ten váš film o konci světa teď přestříháváte, ne? Koronavirus tu vaši apokalypsu urychlil, že?“ A my donekonečna vysvětlujeme, že netvrdíme, že se blíží konec světa. Ani nevyprávíme historky o tom, jak nám to matka Příroda všechno spočítá. Dokonce jsme přesvědčeni, že náš film je skutečně dobrá zpráva – ba co víc, že se jedná o optimistický materiál. Vysvětluje se to ale těžko, zvlášť dnes: lépe pochopí, kdo se na film, až bude hotový, podívá.
Rozhodnou lidé
Tento text jsem začal psát v předvečer prvního pokusného promítání na Barrandově. Při tom mě napadlo, že právě na blog eVOLVOlution se hodí připomenutí slov hlavního stratéga automobilky Volvo Mårtena Levenstama.
V našem rozhovoru o tom, kam se vyvine automobilový segment a jestli samořiditelná a elektrická auta skutečně změní náš život v nejbližších letech, řekl: „Rozhodnou lidé. My výrobci se můžeme snažit odhadnout, co budou zákazníci chtít, a navrhnout, co by si mohli chtít koupit. Ale stejně nakonec rozhodnou oni. To, co se lidem bude jevit jako užitečné, to, co je bude bavit, za to budou ochotni zaplatit a to se také prosadí.“
„Rozhodnou lidé. My výrobci se můžeme snažit odhadnout, co budou zákazníci chtít, a navrhnout, co by si mohli chtít koupit – ale stejně nakonec rozhodnou oni. To, co se lidem bude jevit jako užitečné, to, co je bude bavit, za to budou ochotni zaplatit a to se také prosadí.“
„Nakonec rozhodnou obyčejní lidé
– tím, co si budou kupovat.“Mårten Levenstam
Už to tu bylo
Tuto nevyhnutelnou zákonitost obecné lidské povahy ostatně již mnohokrát prověřila historie. Například když Graham Bell prezentoval svůj telefonický přístroj, všichni byli uchváceni, ale namítali: „Podívejte, je to pěkné, ale aby to fungovalo, musely by se natáhnout dráty do každého domu! Dovedete si to představit? To je nemyslitelné!“ A přitom přesně to se v následujících letech stalo!
A jako by to nestačilo, úplně stejný je příběh se opakoval s mobilními telefony: „Hezké je to, ale to by se musely po celém světě vybudovat stanice šířící signál. To nikdo nezaplatí…“ Sami víme, jak nakonec naše touha komunikovat a být ve spojení rozhodla. Nemyslitelné se stalo skutečností.
Přesně tak to bude s auty. Sebelepší vědátor může argumentovat, sebevlivnější politik může přikazovat, ale nakonec rozhodnou lidé. Obyčejní lidé rozhodnou tím, co si budou kupovat. Co je bude zajímat.
Proč o tom mluvím v souvislosti s filmem o kolapsu civilizací? Protože teď je to podobné. Je na každém z nás, čemu věříme, co podporujeme, jak se sami budeme chovat. Jednoduše se civilizace změní anebo rozpadne až v tu chvíli, kdy jí sami přestaneme věřit. Až ji svým jednáním začneme pomalu, po kouscích bořit. Anebo naopak tvořit…
Dnes jsme to my
Stane se přesně to, co sami budeme chtít. I když se tomu teď třeba nechce věřit. Budoucnost ale nikdy netvořili mrtví ani nenarození lidé, jen ti, kteří v danou dobu žili. Dnes jsme to my. Je to tedy jen na nás. A v období po celosvětových karanténách, v čase následujícím po tvrdém zastavení světové ekonomiky bude každý náš krok rozhodovat, kam se vydáme jako celek. Uvidíme.
Nad současným stavem a budoucími výhledy naší civilizace se zamýšlí Petr Horký. Jeho slova, momentku ze střižny a video doplnil fotografiemi archiv Volvo Cars.