doba čtení 8 min
Téměř šest zachráněných životů… Téměř šest lidí, kterým svitla nová naděje díky náborovým akcím, na nichž loni ČNRDD společně s Volvem získali 664 nových potenciálních dárců krvetvorných buněk. Zdá se vám to na jeden rok málo? Ve Volvu jsme přesvědčeni, že i kdyby to byl jeden jediný život, jeho záchrana má smysl. Aby se totiž podařilo zachránit jednoho člověka, musí se do registru zapsat přes 120 nových dobrovolníků. Statisticky pouze jeden z nich je ten „pravý“…
Na kolena a zpět
Před půldruhým rokem uslyšel Martin Böhmer od lékařky to, co nikdo slyšet nechce. Zdravě žijícímu mladému muži, sportovci, který se zrovna začal připravovat na půlmaraton, se přes usilovný trénink zhoršovala kondice a objevily se další tělesné příznaky. Výsledek krevního rozboru byl nelítostný: akutní lymfoblastová leukemie. Tím pro Martina začal kolotoč vyšetření, pobytů v nemocnici, odběrů a léčby včetně aplikace krevních destiček, červených krvinek, kortikoidů, inzulínu a chemoterapie.
O svém fyzickém, ale psychickém stavu, který byl poznamenán nečekanou nemocí a rozhodně mu nepomohlo období všudypřítomného covidu-19, si psal blog. Téměř den za dnem v něm popisuje vzestupy i propady – nejen zdravotního stavu, ale také odhodlání a naděje. Píše o roce intenzivní léčby, putování krve tam a zpět (odběry a doplňování jednotlivých krevních složek), opakovaných chemoterapií, přesunů do nemocnice, domů a zase do nemocnice…
Neumdlévající naděje
Situaci komplikoval covid-19, jenž se několikrát nevyhnul ani Martinovi. Stejně jako přidružení nemoci, například zánět slinivky způsobný zvolenými léky nebo plíseň na průduškách. Dny strávené na nemocničním lůžku Martinovi zpestřovali – někdy k lepšímu, jindy méně příjemně – střídající se spolupacienti…
Přes to všechno Martin neztrácel naději, to nemá v povaze. Nový rok však pro něj začal nejhůř, jak mohl očekávat. Sdělením, že jeho stav se zhoršil natolik, že už se jeho organismus neobjede bez transplantace kostní dřeně. Ale dárce se v českých a zahraničních registrech v tu dobu nenacházel. Nezbývalo tak než čekat a doufat.
Čísla naděje za rok 2021
5 212 – počet potenciálních dárců zapsaných do ČNRDD
10 000 – kilometrů za volantem Volva V60 na cestách po náborových akcích
664 – počet nově zapsaných dobrovolníků na akcích s Volvem
120 – asi každý stodvacátý dobrovolník vybrán pro konkrétního pacienta
5,53 – počet zachráněných životů vzešlý z akcí s Volvem
nespočet – zdravotníků, dobrovolníků finančních přispěvatelů a naděje
Malý zázrak?
Pandemie, která v předchozích dvou letech zasadila celému světu nečekaně mocný úder, způsobila mimo jiné i snížení počtu nových potenciálních dárců kostní dřeně. Byly zastaveny náborové akce napříč republikou a veřejnosti byla uzavřena nemocniční oddělení, v jejichž prostorách je v Česku na šest desítek registračních míst.
Oproti letům předchozím se tak Českému národnímu registru dárců dřeně podařilo získat jen asi poloviční počet nově zapsaných dobrovolníků. Přesně 5 212. Přesto svoje krvetvorné buňky v roce 2021 darovalo 52 lidí, což loňský rok řadí v tomto ohledu mezi roky nadprůměrné!
„Za vysokým počtem odběrů od českých dárců stojí předchozí náborově úspěšná léta a kvalita našeho registru,“ vysvětluje zdánlivý paradox MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař ČNRDD a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
Nemoc stejně jako pomoc neznají hranice
Dárcovské registry je třeba stále doplňovat. Fungují napříč jednotlivými státy. V ČR je v současnosti každoročně pouze 15–20 % nepříbuzenských transplantací v Česku prováděno s dárcem z českého registru, tedy tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty musejí být krvetvorné buňky dovezeny ze zahraničí. Z loňských 52 provedených odběrů získalo krvetvorné buňky 24 českých pacientů, od zbývajících 28 putovaly do zahraničí.
„České buňky se nejčastěji vydávaly na pomoc nemocným přes oceán do USA, následovaly cesty do Francie, Itálie a Polska,“ uvádí vedoucí lékařka koordinačního centra MUDr. Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraničí importováno 78 buněk, a to nejčastěji z Německa a Polska.
Martinovo poselství
Než Martin Böhmer onemocněl, nebyl zapsán v registru dárců kostní dřeně. Vlastně o něm ani nevěděl, podle jeho slov proto, že se o to ani moc nezajímal.
„Dnes mě neskutečně mrzí, že jsem se do registru nezapsal. Důvod? Nikde to na mě nevybliklo, neznal jsem nikoho takového, prý to bolí a podobné další nesmysly. Když teď sám čekám na svého dárce, rve mi srdce, že jsem to nikdy neudělal a nezajímal se o to. Nezajímal se o někoho, kdo čeká na naději. Chtěl bych vám touto cestou říct: neudělejte stejnou chybu jako já! Ono na tom totiž nic není. Dnes se dělá odběr kostní dřeně bezbolestně…“
Jak na to
A v tom má Martin pravdu. Pokud jste vybráni jako vhodný dárce pro konkrétního pacienta, můžete s odběrem souhlasit, nebo ne. To je jen na vás.
V případě souhlasu pak máte na výběr ze dvou různých typů odběru krvetvorných buněk: klasickým odsátím dřeně z kosti, nebo novějším postupem – získáním buněk ze žilní krve separací, podobně jako při odběru krevní plazmy. To se provádí bez narkózy, celá procedura trvá asi čtyři hodiny a bývá dobře snášena.
Pro dárce tak jde spíš o určitý diskomfort, třeba z nutnosti cestovat na vyšetření a odběr, řešit nepřítomnost v práci, pobyt v nemocnici apod.
Nezanedbatelným faktem v rozhodování bývá i to, že pravděpodobnost, že bude registrovaný dobrovolník vybrán k reálnému odběru, je menší než 1 %. Někteří potenciální dárci jsou osloveni již po roce, někteří po 10 letech, většina ale nikdy. Každý zařazený dárce však dává dalším pacientům naději na nalezení shody.
Jak říká Martin, který o čekání na dárce ví své: „Když to uděláte, dostane více, než dáte, věřte mi. Ten pocit, když zachráníte život někomu, kdo dnem a nocí přemýšlí, kolik toho času ještě má, bude k nezaplacení a nic vás nenaplní víc.“
Úsvit lepších časů
V tomto roce se zdá, že náborům nových dobrovolníků už nebude kladeno tolik překážek jako v uplynulém dvojročí. A to už loni tým ČNRDD s partnerským Volvem V60 najezdil po republice deset tisíc kilometrů.
Jednou z prvních letošních vlaštovek, které naznačují blýskání na lepší časy, je březnový nábor s Volvem iniciovaný studenty Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně spolu s 3.LF UK a HZS ČR. Zapsalo se rekordních 347 hrdinů (to by v době covidových opatření trvalo až pět náborů), což znamená téměř tři zachráněné životy!
stěr z dutiny ústní) a je to bezpečnější než jízda na kole.
Skvělá zpráva
I pro Martina Böhmera se už našel dárce, mladá žena z Německa. Martin se teď díky tomu v brněnské nemocnici připravuje na transplantaci.
Každý z nás může pomoct zvýšit někomu naději na přežití. Způsobů je hodně, informací také. „Přemýšlejte o tom a zachraňte někomu život. Děkuji za všechny čekající,“ říká Martin na svém blogu.
Foto Český národní registr dárců dřeně a archiv Martina Böhmera.