Pokud nevěříte, že svět sužují klimatické změny, které brzy výrazně promluví do kvality našich životů, dál ani nečtěte. Jenom vás rozčílí další ze série článků, jak poblázněné automobilky z donucení následují elektromobilitu a kradou nám všechny naše jistoty. Anebo vás zajímá, co je cirkulární ekonomika a proč stojí za to jí porozumět?
Fungování kruhu
Představte si, že všechno, co vyhodíte, se znova zpracuje pro nové využití. Nejlepší odpad je totiž ten, který vůbec nevznikl. Přesně takové jsou principy cirkulární ekonomiky, která začíná pomalu měnit globální průmysl. Z širšího pohledu je tento podnikatelský model vysoce efektivní a ekonomický, a tak čím dál více oslovuje světový byznys. A o tom, že planeta takovou změnu potřebuje, také není pochyb.
Ale nebojte se, pro společenství to neznamená návrat na stromy a život prvobytně pospolné společnosti – právě naopak! Zpracovatelské technologie postupují kupředu a současnými průkopníky cirkulárního byznysu jsou především prémiové značky. Jako třeba švédská automobilka Volvo Cars, jež nedávno ohlásila, že do roku 2040 bude podnikat plně cirkulárně a stane se klimaticky zcela neutrální.
Nejvyšší čas
Ze školních lavic si pamatujeme, že období lidských dějin jsou pojmenována podle surovin, jež jsou pro danou etapu příznačné. Známe dobu kamennou, dobu železnou nebo dobu bronzovou. Dvacátému a jednadvacátému století se občas v nadsázce říká doba plastová. Pokud totiž budeme postupovat stejným tempem výroby a spotřeby, už v polovině století budou světové oceány obsahovat více plastů než ryb.
Ovšem ještě přesnější by bylo označení doba odpadková. Zhruba dvě třetiny všech zdrojů, jež vyčerpáme z přírody, se vyhodí. Suroviny, které náročně těžíme, odhazujeme nakonec jako nepotřebné. Podle údajů Ministerstva životního prostředí ČR jsme za rok 2019 vyprodukovali 37,4 milionu tun všech druhů odpadu (z toho bezmála dva miliony tun nebezpečného odpadu). Přibližně třetina všech potravin ve světě se vyhazuje. Kácíme deštné pralesy, protože potřebujeme místo na další civilizační růst…
Jednoduchý princip a jasné výhody
Obchodování již od dob průmyslové revoluce stojí na lineárním systému „vezmi – vyrob – vyhoď“. Spoléhá na nekonečný přísun přírodních zdrojů. Mnozí již vidí, že to je směr, který je trvale neudržitelný. V lineárním koloběhu je odpad konečným bodem řetězce. V tom cirkulárním představuje zrod něčeho nového. Jinými slovy, cílem nové cirkulární ekonomiky je nadále „udržet věci v běhu“.
Pokud na vás horní odstavce začínají být moc „eko“, pojďme na to kouknout i z hlediska financí. Odborníci nyní hovoří o obrovské příležitosti, jak nastartovat moderní produkci smysluplných a trvanlivých výrobků. K tomu se uchyluje třeba švédská automobilka Volvo, která chápe, proč jsou změny nutné. Současně ale vidí i ohromné ekonomické přínosy.
„Věříme, že v důsledku tohoto přechodu můžeme od roku 2025 ušetřit zhruba jednu miliardu švédských korun ročně a snížit množství námi vyprodukovaných emisí uhlíku o 2,5 milionu tun,“ praví se mj. v oficiálním prohlášení automobilky k přechodu na cirkulární ekonomiku.
Ze starého nové
Repase pochopitelně platí i u elektrických vozů. Volvo Cars má od roku 2030 vyrábět auta už jen do zásuvky, a tak cirkulární ekonomiku v případě EV pečlivě promýšlí. Klíčový je tu akumulátor, hlavní a nejdražší část elektrických vozů. Podle aktuálního odhadu automobilky Volvo by měly ve vozech fungovat až po dobu 15 let, co s nimi ale dál? V současné době se pracuje na řadě řešení – od repasí přes druhotná využití, až po recyklaci, kdy se z akumulátorů extrahují cenné suroviny a následně využijí při výrobě nových akumulátorů.
Co to v případě Volva v nejbližších letech konkrétně znamená? Například opětovné využití součástek, jejich opravy, renovace nebo repase. Počítá se s daleko efektivnějším využíváním kovů, zejména oceli.
Zejména druhotné využití akumulátoru pro ukládání energie mimo automobily je velkým tématem. Automobilka Volvo se nyní zabývá jejich přeměnou v úložiště energie pro nabíjecí stanice Volvo Bil. Další zajímavé využití akumulátorů spočívá v podpoře vyvažování energie v elektrárnách získávajících energii z obnovitelných zdrojů. V případě Skandinávie je to energie především z vodních elektráren.
Přechod na cirkulární systém ekonomiky nebude jednoduchý. Výrobní a průmyslová odvětví sehrávají klíčovou roli při prosazování změn. Přehodnotit svůj obchodní model obdobným způsobem, k jakému se nyní odhodlala automobilka Volvo Cars, je nyní úkolem číslo jedna pro mnoho světových společností. Včetně těch našich, ať se jim to líbí, nebo ne. Je totiž nepochybné, že obchod v „globální vesnici“ brzy pojede podle pravidel nikoli lineární, ale nové cirkulární ekonomiky.
Jak má podle švédské automobilky fungovat cirkulární ekonomika, nastínil Tomáš Otta s doprovodem fotografií a videa z archivu Volvo Cars.