doba čtení 6 min
Festival Severská filmová zima se letos koná již podesáté. A pošesté je jeho partnerem automobilka Volvo. Slavnostní zahájení festivalu vyvrcholil projekcí finského dramatu Role člověka režiséra Juhy Lehtoly. Nejen o sbližování severské a české kultury jsme si povídali s finským velvyslancem v Česku, panem Jukkou Pesolou.
Celosvětově dnes sílí popularita skandinávské kultury. Oblíbené jsou knihy, filmy i televizní seriály. Dokonce se vžil termín „Nordic noir“. Co je podle vás za tak silným skandinávským kulturním vlivem, který v posledních letech zažíváme?
Skandinávské země dnes nabízejí vysoce kvalitní televizní i filmovou produkci a svět má o jejich tvorbu zájem. Srovnáme-li ji například s produkcí Francie, Německa nebo Velké Británie, je zřejmé, že čím dál na sever se pohybujeme, tím roste určitá odlišnost. Je zde jiné klima, jiní lidí, specifická kultura. Skandinávie je dostatečně „jiná“, aby diváky a čtenáře zaujala, ale zároveň se od ostatních částí Evropy neliší natolik, aby jí nerozuměli.
Které filmy ze své domoviny byste českým divákům doporučil?
Mám velmi rád bratry Miku a Akiho Kaurismäkiovi. Kterýkoli z jejich filmů je pro mě absolutní klasikou. Filmy, které natáčejí, jsou skandinávské, ale mají finský švih. Ukazují náš jedinečný, trochu melancholický přístup k životu.
Nejznámější je asi Kaurismäkiho snímek Muž bez minulosti.
Ano, ten se proslavil i v mezinárodním měřítku. Mezi mé oblíbené patří Mraky odtáhly a také třeba film Leningradští kovbojové. Byl jsem poměrně mladý, když přišel do kin, ale stále si pamatuji, jak silně na mě zapůsobil. Existuje samozřejmě mnoho skvělých finských filmů, ale tyto se mi vybavily jako první.
Poptávka veřejnosti po skandinávské kultuře je u nás vysoká. Máme filmové festivaly, Skandinávský dům, čteme severské autory. Máme jako Češi se Skandinávci něco společného?
Máme vzájemně mnoho společného. Když jsem do Prahy před rokem a půl přijel, trvalo mi jen několik týdnů, než jsem se zde začal cítit jako doma. Jsou zde v oblibě finští autoři, třeba Sofi Oksanen, pak samozřejmě Mika Waltari, Aarto Paasilina… Naopak čeští spisovatelé jsou překládáni do finštiny – osobně znám třeba Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka. Moc rád bych ale viděl více překladů současných českých autorů, nejen ve Finsku by o to jistě byl zájem.
Kromě filmu a literatury nesmíme zapomenout ještě na jednu z cest, jak poznat různé kultury: na výměnný studentský program Erasmus. Navštěvuji české univerzity a slyším na něj samou chválu. Jde o skutečně úspěšný projekt.
Skandinávci jsou proslulí mimo jiné svým respektem k přírodě a vyváženým, klidnějším životním stylem. Což se ostatně projevuje i při řízení automobilu.
Řekl bych, že severští řidiči jsou většinou velmi ohleduplní a důsledně dodržují pravidla. Pokud jste v dopravní zácpě kdekoli ve Skandinávii, každý trpělivě čeká ve svém pruhu, to je nepsané pravidlo. Když žijete na severu, musíte počítat s přírodou – v zimě je silný mráz a spousta sněhu. Pak nemá cenu se rozčilovat nebo zrychlovat, to příliš nepomůže. Je třeba nejrůznější situace předvídat a snažit se řídit bezpečně nejen kvůli sobě, ale i ostatním účastníkům provozu.
A co Volvo? Nejznámější severská značka… Dá se říci, zda je Volvo nějak přítomné i ve skandinávské kultuře?
V této otázce jsou ukryté dvě podotázky. Jak je Volvo vnímáno? Naše rodina vlastní a řídí volvo již mnoho let. Máte-li rodinu a jezdíte autem přes celou Evropu, potřebujete bezpečný a spolehlivý vůz. U nás ve Finsku je značka Volvo velmi populární. Jsou zde velké vzdálenosti, často náročný terén a bezpečnost je velmi důležitá. Někteří z mých blízkých přátel jsou dokonce takoví nadšenci, že vlastní model Amazon. A stále jej řídí, i když samozřejmě ne v zimě.
A co se týká literatury nebo kinematografie, ve filmech i v televizi se vozy Volvo vyskytují velmi často. Dobře dokreslují určitý typ osobnosti. Pamatuji, že když jsem byl malý, vysílal se velmi populární britský televizní seriál The Saint. Hlavní hrdina Simon Templar v podání Rogera Moora řídil bílé Volvo P1800. Nejspíš i díky Moorovi vzbuzuje P1800 takový ohlas a lidé ho dodnes poznávají.
Nastupte si, Volvo vás odveze do kina!
Festival Severská filmová zima, pořádaný Severským filmovým klubem, se bude odehrávat na jednadvaceti místech po celé republice. V Praze půjde o kina Lucerna a Evald, další destinace zahrnují třeba Třebušín, Poličku nebo Vrchlabí. Všude tam se návštěvníci budou moci seznámit s tím aktuálně nejlepším, co skandinávská kinematografie nabízí.
Přehlídka tradičně přináší snímky severských a pobaltských zemí. V Praze potrvá od 13. do 18. února 2020, následně až do března ovládne duch severu kina další místa v republice. Celkem jde o jedenáct snímků, z nichž devět bude u nás uvedeno poprvé. Všechny filmy jsou opatřeny titulky vhodnými i pro neslyšící, v Praze, Brně a Ostravě i anglickými.
Festival nabídne divákům například finské komediální drama Nicota nebo snímek Time Out, zabývající se proměnami problematického vztahu otce a syna. Jistě zaujmou i Země nadějí, milostný příběh odehrávající se ve poválečném Finsku, dánská komedie Mrtvé nechte spát nebo norský historický film Králův nesouhlas. Nás v tuzemsku pak potěší fakt, že ve finsko-lotyšské romantické komedii Psi nenosí kalhoty se objeví i česká herečka Ester Geislerová.
Pana velvyslance zpovídala Anita Blahušová, fotografie pocházejí z archivu Jukky Pesoly, Volvo Cars a festivalu Severská filmová zima.