doba čtení 7 min
Skandinávie, královna severu, láká na výlety autem jako málokde jinde. Rozsáhlé fjordy, nekonečné lesy a osobitáměsta jsou doslova stvořené pro pohodlné cestování. A pokud zvolíte elektromobil, můžete si svou výpravu za poznáním a dobrodružstvím vychutnat o to víc – v nerušeném tichu a s vědomím, že touto volbou nezatěžujete emisemi místníkřehkou krásu. Navíc se tady nemusíte bát, že by vám došla šťáva: nabíjecí stanice tu jsou téměř na každém kroku. A jak se v létě na severu Evropy cestovalo Radimu Krejčíkovi, redaktorovi Portálu řidiče, s plně elektrickým Volvem C40?
Výprava na sever
Během svého putování po Skandinávii jsme postupně procestovali Dánsko, Švédsko a Norsko. Za necelých sedm dní jsme najeli přes 3 000 kilometrů a domů si odvezli nezapomenutelné zážitky z divoké skandinávské přírody. Po celou dobu nám bylo spolehlivým parťákem Volvo C40.
Je něco po osmé hodině večerní a my právě v počtu čtyř osob vyrážíme směr Rostock. Cestujeme přes noc, a tak celé Německo projíždíme hladce a jen s krátkými pauzami na rychlé dobití baterie. Do německého přístavu přijíždíme s náskokem, můžeme si tedy dovolit „docucnout“ baterii skoro do plna. Po osmé hodině ranní už sjíždíme z trajektu a Sjælland – po autonomním Grónsku největší dánský ostrov – projíždíme téměř celý bez jediné zastávky. Ta přichází až v těsné blízkosti mostu přes úžinu Öresund.
Nechali jsme se inspirovat jiným pražským cestovatelem s volvem a ještě před nájezdem na nejdelší pevný most Evropy přibrzdili u kodaňských mořských lázní Kastrup. Ty se nacházejí opravdu v těsné blízkosti hlavní trasy do Švédska. Pouze sjedete na posledním sjezdu z dálnice a zaparkujete v přístavu. Kromě lázní, kde se s oblibou scházejí a koupou místní, je tu i rozlehlý park, ve kterém můžete nabrat síly na další kilometry a třeba u toho pozorovat nekonečný letecký provoz mířící na nedaleké kodaňské letiště.
Vítejte ve Švédsku
Není těžké uhádnout, že jsme právě dorazili do Švédska, volva jsou tu totiž na každém rohu. Do největší skandinávské země se lze samozřejmě dostat i jinak než po mostě spojujícím Kodaň a Malmö, pro nás ale byla i samotná cesta zážitkem a nechtěli jsme trávit dlouhé hodiny na trajektech. Už před odjezdem jsme si navíc řekli, že využijeme mobility, kterou nám auto umožňuje, a prozkoumávat budeme především přírodu, nikoliv města. Dopředu jsme přitom měli vytyčené jen rámcové cíle a veškeré ubytování i túry krajinou jsme plánovali po cestě. Nějakým záhadným způsobem jsme ale pokaždé měli štěstí na úchvatnou lokaci. A možná to nebylo ani tak štěstí, jako prostě jen charakter Skandinávského poloostrova.
Kvůli skromným časovým možnostem jsme se drželi pouze západního pobřeží Švédska a zastavili se až v norském Oslu. Symbolicky jsme museli přibrzdit i ve druhém největším švédském městě, Göteborgu. V rodišti Volva jsme prozkoumali menší, ale výborně zařízené muzeum této automobilky. Poutavé putování celou historií značky nezapomíná ani na nákladní auta nebo lodní motory a představuje samozřejmě i spoustu speciálních či ikonických modelů. Třeba Volvo P1800 S kdysi vlastněné sirem Rogerem Moorem je opravdová lahůdka. Ještě víc nás ale okouzlila expozice se závodními speciály… Dospělí za vstupné zaplatí přibližně 330 českých korun a muzeum zdaleka není jen pro fanoušky značky.
Krajinou Skandinávie
S trochou nadsázky by šlo říct, že kamkoliv se ve Skandinávii hnete, tam narazíte na pěknou procházku krajinou. Skandinávci si svou přírodu chrání, a tak se na každém kroku setkáte s přírodním parkem nebo rezervací. Doslova dechberoucí je kombinace hustých lesů a drsného mořského pobřeží s vysokými útesy v přírodní rezervaci Hovs Hallar. Představte si to jako lesní pěšinu v typickém českém lese, která vás ale zavede na skaliska s výhledem na širé moře, abyste nakonec skončili na cestičce kamenitou pláží. Taková rozmanitost se jen tak nevidí.
Typickým jevem na švédském západním pobřeží jsou tisíce malých ostrůvků omývaných Severním mořem. Některé z nich jsou silnicí propojeny s pevninou a zaručeně stojí za návštěvu. My například stavěli na ostrově Marstrand se stejnojmenným městečkem, kde jsme se hned vydali na místní značený okruh Koön. Turistické trasy jsou mimochodem ve Švédsku značeny velmi dobře a dá se podle nich dobře orientovat. Marstrand je jinak v podstatě jeden velký kámen, takže tomu odpovídala i cesta, která si mnohdy pomáhala dřevěnými lávkami.
Následujícího dne nás krátký přívoz dopravil k pevnosti ze 17. století s pěknou vyhlídkou. Vstup vychází asi na 225 českých korun a stojí za to. Vidět v dáli rozeseté drobné ostrůvky a na nich několik málo domů, k nimž se jejich obyvatelé dostanou výhradně lodí, má rozhodně nezapomenutelné kouzlo.
Volvem bezpečně a pohodlně
Na zpáteční cestě jsme se lehce odklonili i k největšímu švédskému jezeru Vänern. Krajina je tu umírněnější, kamenité útesy střídají velká pole a husté lesy. Vänern ve skutečností působí spíše jako moře, je nepředstavitelně obrovský. U jezera jsme sice byli opravdu jen na skok, drobný zážitek si odtud ale vezeme. Ve Švédsku příliš nectí koncept klasických malých vesnic a místo nich se tu spíše setkáte se samotami zasazenými do krajiny. V jedné takové samotě jsme měli trávit noc i my. Navigace nás nakonec zavedla na štěrkovou cestu s několika kilometry mírných terénních nerovností. Právě tady jsme upřímně ocenili vyšší podvozek naší C40 – i díky tomu jsme si mohli za chvíli vychutnat večerní grilování v úplné samotě a pozorování noční oblohy s minimem světelného smogu.
A jaké to tedy je, vydat se tak daleko s elektromobilem? Samotného mě překvapilo, jak pohodové cestování to ve skutečnosti je. Adaptivní tempomat a Pilot Assist byly téměř v nepřetržité permanenci. Společně s tradičně pohodlným a komfortním interiérem, pro značku Volvo typickým, nám to hodně pomohlo celých téměř 38 hodin strávených za volantem odolávat únavě.
„Cé čtyřicítka“ si navíc sama plánuje trasu, přidává zastávky na nabíjení a velmi přesně předpovídá procento nabití baterie v cíli. S multifunkční nabíjecí kartou Plugsurfing, kterou k vozu Volvo přidává, je pak všechno ještě jednodušší. Nabíjení se netřeba bát, hustota dobíjecích stanic je v celé Skandinávii – zejména z pohledu našince – nadprůměrně dobrá. Po příjezdu do Švédska nám navíc baterie vydržela bez problému celý den intenzivního ježdění z velké části po dálnicích.
Krajina s budoucností
À propos, ve Švédsku si opravdu zakládají na udržitelnosti. Více než polovina veškeré elektrické energie je vyrobená z obnovitelných zdrojů, především pak z vodních a větrných elektráren. Skandinávské země jasně ukazují, že elektromobilita může fungovat a mít reálné přínosy. Když pak dobíjíte u jedné z mnoha dobíjecích stanic a koukáte na typické větrné turbíny, které ve zvlněné krajině velkolepě symbolizují propojení člověka s přírodou, připadáte si trochu jako v budoucnosti…
Zážitky ze severské výpravy s Volvem C40 popsal slovem i obrazem Radim Krejčík.