doba čtení 6 min
Svět aut prochází revolucí, jejíž dopady si mnozí z nás možná vůbec neuvědomují. Nejedná se o revoluci technickou, nýbrž o milník v chápání hodnot.
Kormidlo novým směrem
Automobilový svět se mění, a to mnohem rychleji, než si mnozí z nás vůbec dokázali představit. Jako by to bylo včera, co jsme se učili, co je to hybrid a jak funguje – a dnes? Na trh míří jedno plně elektrické auto za druhým a i z vyjádření samotných výrobců je jasné, že toto je budoucnost.
Technické změny však přinášejí mnohem zajímavější novinky, než jsou pouhé technické parametry nových modelů. Mění se samotný přístup k automobilu, jeho chápání a směřování.
Automobilka Volvo vstoupila na trh se svým prvním elektromobilem, městským crossoverem XC40 Recharge. Nejmenší momentálně nabízené volvo získalo zcela nový charakter. Dokonalé ticho a pohodlí se tu snoubí s jízdními výkony, jaké byly dříve vyhrazeny jen ryze sportovním vozům. Najednou není třeba kompromisů, dechberoucí zrychlení se stává samozřejmostí.
Jízda elektrickým automobilem je ale nejen příjemným zážitkem s ekologickým bonusem – přináší i řadu otázek. A tou nejdůležitější dle mého soudu je: kam dál se můžeme vydat?
Nové aspekty
Doposud hrál ve světe aut prim výkon. Zní to možná dětinsky, ale taková byla realita. Silné auto je dobré, avšak to silnější je pochopitelně lepší. Toto ale dnes končí. Jistě budou stále existovat sportovní vozy zaměřené především na jízdní zážitky, ale v obyčejném rodinném či městském voze už výkon motoru přestává být zajímavý, protože je zkrátka dostatečný. Dostatečný pro cokoli. Dokonce víc než dostatečný. A to nás nutí začít hledat další kvality, nové hranice a nová pojetí automobilu.
Napadá mě srovnání se světem architektury. V srdci New Yorku panoval dlouhá desetiletí nepsaný závod. Na poloostrově Manhattan se nachází jedny z nejcennějších pozemků světa, každý metr čtvereční tu představuje jmění. A právě tady se rozeběhl závod o to, kdo si zde vystaví tu nejvyšší a nejokázalejší stavbu. Souboj to byl nekonečný, jak se postupně vylepšovaly stavební technologie, rostly možnosti. Až se závod jako mávnutím proutku zastavil. Proč?
Víc než velikost
Protože se objevila nová hodnota. Něco, co daleko předčí výšku majestátních mrakodrapů. Tou hodnotou je velkorysost. V roce 1967 otevřela Fordova nadace své sídlo na Manhattanu nedaleko budovy Spojených národů. Tentokrát tu však nevyrostl dům až do nebe, nová stavba byla svými rozměry relativně skromná a dodnes nepůsobí nikterak nápadně. To pravé překvapení však čeká návštěvníky uvnitř. Samotné kanceláře totiž zabírají jen malou část půdorysu budovy, zbytek vyplňuje majestátní velkorysý prostor, rozsáhlé atrium plné života, rostlin a stromů. Klidná zahrada uprostřed velkoměsta upozorňuje na to, co je skutečně důležité.
Ukazuje se, že i v New Yorku, světovém centru peněz a kapitálu, je život rozmanitější a složitější. A že tu velkorysost má své místo, ba dokonce možná i více než kde jinde. Když realitní makléři počítali ze zvědavosti hodnotu Central Parku, rozsáhlého a také prakticky jediného parku na Manhattanu, dospěli k překvapivému závěru. Samotný fakt blízkosti parku zvedl hodnotu okolních budov více, než jakou hodnotu by mohl mít Central Park, kdyby se stal stavební parcelou. Ponechat zde onen krásný zelený lán je tedy výhodné i finančně. Cenu velkorysosti lze tedy i spočítat, není to něco, co jsem si vysnil či co bych si přál.
Hodnoty budoucnosti
A není to právě velkorysost, která může být tou novou hodnotou? Nemůže velkorysost nahradit dosud platná klišé o automobilech? Čistota designu, jednoduchost ovládání, přívětivost služeb a důraz na udržitelnost jak při provozu, tak při samotné výrobě, to je velkorysost, jak ji nacházím ve vozech Volvo. Jsou to vlastnosti, které možná nejsou patrné na první pohled, ale o to větší mají platnost.
Velké maličkosti
O důležitosti věcí přesahující prvoplánovou kvalitu jsem začal přemýšlet před časem, kdy jsem shodou nepříznivých okolností byl nucen stisknout nouzové tlačítko On Call a odevzdat svůj osud do rukou člověka, kterého ani neznám. Každý z nás má jistě nějakou zkušenost s různými callcentry, proto jsem byl překvapen, s jakou ochotou a nasazením se mě muž na druhém konci pomyslné linky ujal. Po mizérii, která tomuto hovoru předcházela, jsem se náhle cítil v bezpečí a zoufalství vystřídal pocit, že o mě někdo pečuje a že teď už se nic zlého nemůže stát.
V tom je kouzlo maličkostí. Jsou to věci, které by nikoho nemusely zajímat. Drobnosti vedle podmínek operativního leasingu či tajů konstrukce vozu zdánlivě nepodstatné, ale zároveň obrovsky důležité.
Příjemné prostředí salonku servisního centra Volvo, profesionalita operátorů nebo usnadnění komunikace s Vašim autem i servisem přes přívětivou Volvo Cars aplikaci, to jsou příklady velkorysosti, která má smysl.
Severský přístup
Automobilka Volvo už od dávných dob jde svou vlastní cestou společenských hodnot. Tady můžeme pozorovat zrod solidně postavených, bezpečných a praktických rodinných kombi, která dobyla svět. Bez okázalosti, bez zbytečných blyštivých ozdob. A linka nenápadné velkorysosti se táhne dál až k současným modelům.
Velkorysost dává našemu životu kvalitu, dává mu přesah. Bez ní by každý den nebyl jiný, nový, nečekaný. Bez ní by naše cesty byly nudnými přímkami v diáři namísto nečekaných objevů. Nutí nás zajímat se o věci, které bychom jinak minuli bez povšimnutí, nabízí nám jiný pohled na svět, ve kterém žijeme.
Bude tedy velkorysost ve všech svých formách novým měřítkem kvality? Kdo ví, ale není důvod se v duchu velkorysosti nechovat už dnes.
Nad novým rozměrem automobilové budoucnosti se zamyslel Jan Křeček. Jeho úvahy doplňují obrázky z archivu Volvo Cars, 123 RF a architecturaldigets.com.