doba čtení 5 min
Když se Assar Gabrielsson setkal jednoho červnového dne roku 1924 ve stockholmské restauraci s konstruktérem Gustafem Larsonem, začala se rodit historie značky Volvo. Jejich plán na založení nového automobilového průmyslu ve Švédsku stavěl na dostupnosti švédské oceli, levné pracovní síle a schopnostech kvalifikovaných inženýrů.
A tak to začalo…
Výsledek jejich společného úsilí byl světu představen 14. dubna 1927: model ÖV4 (ze švédského „öppen vagn 4 cylindrar“ neboli otevřený vůz se čtyřmi válci) se před 96 lety stal prvním volvem na světě.
Vůz s dřevěným rámem a čtyřválcovým 1,9litrovým motorem s rozvodem SV, přezdívaný později „Jakob“, nebyl, pravda, nikterak výrazně úspěšný. Výkon 28 koní a otevřená karoserie se do skandinávských podmínek příliš nehodily. Ale ÖV4 bylo prostě první a položilo základy dalším modelům, které nově vzniklou automobilku postupem času proslavily.
Jedním z nich byl v roce 1929 model PV651. Zrodil se v göteborské továrně a vynikal pevnějším a odolnějším podvozkem než ÖV4 a robustním řadovým šestiválcem DB o objemu 3 010 cm³ s klikovou hřídelí uloženou na sedmi hlavních ložiscích.
Člověk na prvním místě
Volvo se od počátku zaměřovalo na zámožnou klientelu, pak ale v roce 1947 přišel čtyřválcový model PV444 – první volvo, které si mohli dovolit i lidé s průměrnými příjmy. Navíc vůz, který svými propracovanými deformačními zónami či laminovaným čelním sklem už jasně demonstroval jeden z hlavních cílů mladé značky: bezpečnost a zase bezpečnost.
To pak navždy stvrdil nejzásadnější patent, který Volvo představilo: tříbodový bezpečnostní pás. Vyvinul ho inženýr Nils Bohlin a nahradil jím dosud používané dvoubodové pásy, které v případě nehody často způsobily víc škody než užitku. Od svého prvního zavedení v sériové výrobě u modelu PV544 v roce 1959 zachránil tento pás miliony životů a dodnes je používán všemi výrobci, Volvo totiž dalo patent volně k dispozici.
50. léta však zrodila více ikonických modelů švédské značky. Amazon, vyráběný od roku 1956, vynikal robustností, jízdními vlastnostmi i stylem. Není divu, že byl tento dnes oblíbený „investiční“ vůz komerčně velmi úspěšný – do roku 1970 jej bylo v různých verzích vyrobeno 667 791 kusů.
Ve službách bezpečnosti
V 70. letech Volvo dál posouvalo své bezpečnostní standardy. Přišlo třeba s dětskou autosedačkou otočenou proti směru jízdy po vzoru usazení astronautů při letech do vesmíru či světově prvním podsedákem pro bezpečnější jízdu starších dětí.
V této době Volvo představilo vedle velkého modelu 164 také menší řadu 140. Tu následně nahradily typické modely řady 200, poslední s pohonem zadních kol a vpředu podélně uloženými motory. Mezi nejzajímavější varianty patřilo kupé 262C, které pro švédskou automobilku navrhlo studio Bertone.
Inovace s každým desetiletím
V inovacích švédská automobilka neustávala ani v následujících dekádách. Model Volvo 850 z roku 1991 měl nově vyvinutý pětiválec uložený vpředu napříč a zadní nápravu delta-link. K vyšší úrovni bezpečnosti přispěl systém SIPS (ochrana při nárazu z boku) a použití samostavitelných pásů pro pasažéry vpředu. Od roku 1993 měly všechny modernizované modely v základní výbavě systém ABS.
S koncem tisíciletí se charakteristické hranaté „volví“ tvary začaly zakulacovat. „Oblejší“ řada S70/V70 představila nejen druhou generaci bočních airbagů, ale i standardní systém WHISP, minimalizující v případě nehody následky hyperflexe krční páteře.
Síla závazku
Již od kolébky značky to ale není jen jízdní bezpečnost, co leží Volvu na srdci. Stalo se příkladnou společností i v oblasti udržitelnosti. Už v roce 1972 formulovala automobilka své první ekologické prohlášení, v němž uznala, že její výrobky mají negativní dopad na životní prostředí, a uvedla, že je odhodlána s tím něco udělat.
V roce 2019 Volvo oznámilo ambici být do roku 2040 klimaticky neutrální v celém svém výrobním řetězci, tedy včetně subdodavatelů. A také slíbilo, že každý nový vůz uvedený na trh od roku 2019 bude částečně nebo zcela elektrifikován. Tento svůj cíl splnilo a pokračuje dále směrem k úplnému nahrazení spalovacích motorů elektřinou.
Ta nyní pohání čistě elektrické modely XC40, C40 Recharge a brzy i nejmladšího představeného člena rodiny, Volvo EX90, který nejen dál posouvá hranice technologických možností, už dnes předznamenávajících třeba i budoucí autonomní jízdu, ale demonstruje také zcela nový pohled na bezpečnost. Jeho úhel rozšiřuje snaha o lepší porozumění řidičům. Tomu, co vše má na jejich řízení vliv – včetně osobních prožitků, nálad a pocitů.
Všechno nejlepší!
Od počátku značky před 96 lety má veškerý tento vývoj až do současnosti stále tentýž cíl: umožnit svobodu pohybu osobním, udržitelným a hlavně bezpečným způsobem. Protože pocit bezpečí osvobozuje. A to se nezmění ani v následujících letech. Všechno nejlepší, Volvo!
Dějinami švédské automobilky provázel František Vahala s fotografickým doprovodem z archivu Volvo Cars.