doba čtení 9 min
Když dáš skladbě tu správnou emoci, ožije, říká Tomáš Kačo, pianista, skladatel a ambasador značky Volvo. Od posledního rozhovoru pro blog eVOLVOlution uběhlo tři čtvrtě roku. Tomáš se mezitím stal podruhé otcem a stihl připravit i zrealizovat řadu zajímavých hudebních projektů. A to navzdory celosvětovému lockdownu, napříč kontinenty i národy. Teď se konečně dostal do Evropy, aby mohl posluchačům naživo předložit svůj další umělecký rozvoj.
Co jsi už stihl za tu dobu, co jsi v Evropě?
V neděli jsem měl ve Švýcarsku koncert, první po dlouhé době. Užil jsem si to. Na lidech byla vidět energie, nadšení, emoce. Cítil jsem, že nejsem natěšený jen já… Byl to skoro po roce vážně skvělý pocit.
Bylo to jiné než po předchozím lockdownu? Cítíš nějaký vnitřní posun?
Vlastně necítím žádnou změnu. I když se toho za ten necelý rok stalo hodně. Tak v první řadě se mi narodila dcera Isla Grace. Roli otce dcery si hodně užívám, je to zase jiné než u Tomáška. I ona je jiná. On byl nespavec, ona je klidná – ale když začne řvát, tak to stojí za to.
„Moje děti jsou lepší verzí mě samotného. Takové moje lepší já.“
Nové obzory
Slyšela jsem, že budeš ve svých chystaných skladbách zpívat, což je u tebe novinka. Co tě k tomu vedlo?
Já jsem zpíval odmalička. Doma v Novém Jičíně jsme měli takovou rodinou kapelu. Já hrál na klávesy a zpíval, se mnou zpívaly dvě moje sestry a další sestry a sestřenice tancovaly… Mimochodem, sester mám sedm. Hráli jsme čardáše a vystupovali jsme na městských slavnostech a dalších veřejných akcích, které jako náš „manažer“ domluvil náš táta… Tehdy jsem zpíval, aniž bych měl nějakého učitele. Myslím, že zpěv by měl být přirozený nástroj pro všechny muzikanty. Každý muzikant podle mě umí zpívat, i když nemá profesionálně školený hlas. Zpěv je úzce propojen se sluchem a ten je pro muzikanty nezbytný, takže každý muzikant by měl umět intonovat.
Zdá se, že jsi o tom hodně přemýšlel…
Podle Idy Kelarové je zpěv přirozenost – první hudební nástroj, který na světě vznikl, je lidský hlas. Je to přirozená cesta pro sebevyjádření. Ať už člověk zakřičí v lese, zvýší hlas při naštvání, nebo šeptá, to všechno uvolňuje nějaké chemické reakce, které člověk dostane hlasovým projevem ze sebe ven. Ještě více to platí pro zpěv. Tělo se uvolní a zrelaxuje. Zpěv je takový outlet, očista, která tě vyléčí – ulevíš si a dostaneš ze sebe všechno ven. Navíc je to skvělý nástroj, nic nestojí, nikomu jím neubližuješ… Kdyby lidé místo chopení se zbraní v krizových situacích začali zpívat, tak nebudou války.
Spolu v životě i profesi
Takže ses rozhodl rozšířit svůj hudební obor o zpěv…
Zpívání mě prostě baví. Přirovnal bych to k běhu: když běháš, tak tě to očišťuje, máš víc energie – a zpěv má podle mě na naše tělo stejný efekt. Později v Americe jsem se samozřejmě soustředil na jiné věci, na hudební produkci a na komponování. Ale všechno má svůj čas a teď právě přišla doba, kdy to musí jít ven, v nějakém uceleném tvaru. Takže se zdá, že letos natočím svoji první oficiální písničku.
O čem bude?
Jmenuje se Falling a složila ji moje manžela Grace, když jsme se poznali na Berklee a začali spolu chodit. Tou písničkou chtěla vyjádřit, že mě miluje. Taková zpověď lásky. A protože to je krásná písnička, rozhodl jsem se, že ji zaranžuju a natočím. Výzvou byl text v angličtině. Udělal jsem i verzi v romštině, v níž se cítím při zpěvu nejpřirozeněji – je to můj rodný jazyk a je plný emocí. Když zpívám anglicky, slyším stále svůj tvrdý akcent, na druhou stranu je hodně známých umělců, kteří anglicky zpívají ještě hůř, a přesto to funguje. Protože priorita sdělení není v jazyce jako takovém, ale v emoci. Když dáš skladbě tu správnou emoci, ona ožije.
Ale Falling nebude první vokální skladba z „tvé dílny“, že?
To ne… Teď v červnu měla na festivalu Americké jaro premiéru Modlitba pro budoucnost, kterou jsem loni složil společně s manželkou Grace na zadání Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART.
„Kdyby lidé místo chopení se zbraní v krizových situacích začali zpívat, nebudou války.“
Múzy v době koronavirové
Máš nějaký rituál pro přivolání múzy?
Kéž by něco takového existovalo. Múza si přijde, kdy se jí zachce. Já to mám tak, že když přijde, musím toho hned využít. Když nejsem zrovna u piana, tak to jen zapíšu nebo natočím do mobilu… Ale když inspirace přijde, když sedím za klavírem, hned vím, jestli to funguje. Všechno má ale svůj čas – když to tam prostě není, tak na to netlačím.
A jaký čas to byl, když jsi nemohl teď koncertovat a hudbu jsi musel převést do online světa?
Když jsem ještě žil v Česku, tak jsem ani nevěděl, kolik věcí můžu studovat z internetu a že se z něj vlastně můžu učit. To jsem zjistil až v Americe. Na Berklee nás nutili používat počítač denně, nebo aspoň mobil. Bylo to přesně opačně než tady – u nás se mobil na škole zakazuje, tam se naopak vyžadoval jako učební pomůcka, zdroj informací. Takže jsem toto vše musel rychle naučit ovládat. A až pak covid zasáhl, už pro mě online svět nebyl taková neznámá. A ještě dnes mám pár studentů online a funguje to.
Ty sis s řadou lidí online i zahrál, že?
To bylo v tom prvním lockdownu. Měl jsem projekt United from homes, pár duetů, něco jsem natočil i s fanoušky… V toto období jsem se nenudil nejen díky rodině, ale právě i kvůli internetu. Pro mě je jednou z největších knihoven světa YouTube, sleduji na něm videa, tutoriály, hudební produkce, přednášky inspirativních osobností…
Plus moderní doby
Co tě oslovilo při tom hledání na YouTube?
Mám pořád potřebu se zdokonalovat, nasávat nové věci. Sebe jsem už dávno našel, to je takové to první vítězství. Ale tím to nekončí, člověk by na sebe měl nalepovat další vlivy, jiných muzikantů, umělců… Všech, kdo se našli. Kdo našli svůj životní hlas.
„Pokud nejsme ve spojení s našimi emocemi, nežijeme.“
Jaký je tvůj životní hlas? Stále stejný, nebo se nějak s poslední dobou proměnil?
Je pořád stejný – dělat svou hudbou lidi šťastnými a oživit v nich nějaké emoce. Pohnout s nimi. Emoce jsou život. Je to důvod, proč žijeme a dýcháme, protože pokud nejsme ve spojení s našimi emocemi, tak podle mě nežijeme. Nerozděluji je na negativní a pozitivní, beru všechny emoce jako součást života. Když někdo ztratí kontakt s emocemi, byť by si myslel, že je šťastný a úspěšný, nic s ním ve skutečnosti nepohne. Emoce jsou něco nadlidského, na co si člověk nemůže sáhnout.
Tóny budoucnosti
Čekají tě kromě chystané písničky nějaké další, větší projekty?
Teď je přede mnou debutové vystoupení s Českou filharmonií, což je big deal, jak se říká. Byl jsem osloven, abych pro Českou filharmonii a klavír, tedy mě, napsal skladbu, která bude uvedena k závěrečnému koncertu České filharmonie složeného z výběru z českých oper. Měl jsem napsat takovou medley, tedy směs z českých operních árií v duchu mého stylu. Na výsledné patnáctiminutové kompozici jsem dělal skoro tři měsíce. Nejde totiž jen o to, vymyslet ji a sestavit, ale i rozepsat pro všechny nástroje. Ale hrozně mě to bavilo a těším se, že to bude zajímavá zkušenost.
To bude tady tvoje poslední akce a potom tě čeká co?
V prosinci mám v Česku naplánováno několik vstoupení, mj. přesunutý sólový koncert v Rudolfinu a pár dalších koncertů v českých městech. A další rok máme už dvě nové velké nabídky pro napsání kompozice pro orchestr a piano. Takže to vypadá, že můj příští rok bude hodně o psaní. Což je skvělé, jsem rád, že se mi do sólového hraní přidává víc a víc ta kompoziční stránka. Zdá se, že tato všestrannost je cesta, na kterou se mám vydat.
Mimochodem, jak se ti jezdí s plug-in hybridní XC60? Minule jsi měl benzínovou XC90…
Volvo mě opět nezklamalo. Zaujalo mě, o kolik je ten hybrid tišší než předchozí benzínová devadesátka. Já jsem zastánce tohoto. Na dobu elektrickou se těším, je v tom budoucnost a doufám, že blízká. V Kalifornii má elektrická auta hodně lidí a rychlonabíječky jsou všude, snad co dva tři kilometry. Takže moje další auto bude elektrické, to je už teď jasné.
Tomáše Kača fotila a ptala se Petra Doležalová v penzionu Na Kmíně v Obříství, zprostředkovaném partnerem Amazing Places.
Chcete si Tomáše poslechnout?
Jeho skladba Fantasy zahajovala 23. 6. 2021 slavnostní Open Air České filharmonie – ke zhlédnutí je do 23. 7. 2021 na záznamu iVysílání České televize.
Tomášova úprava slavné Beethovenovy Variace pro Elišku „For Ludwig, Yours Elise“ je ke zhlédnutí zde.
A pokud byste chtěli talentovaného muzikanta vidět a slyšet osobně, máte stále možnost pořídit si vstupenky na jeho sólový recitál v Rudolfinu 11. prosince 2021.
