Zítřek už nastal

Krůček po krůčku k čistší planetě

Ikona času doba čtení 5 min


V posledních letech je to stále patrnější: máme rádi svůj svět, a tak se o něj bojíme. Doufáme, že dojde k velké revoluci, která přepíše náš přístup k planetě Zemi. Že se něco podstatného změní. Alternativou by totiž mohl být zánik civilizace a dost možná veškerého života. Až tak závažný, zdá se, je to problém.

Pravdou je, že situace tak, jak ji vidíme za okny, není dlouhodobě udržitelná. Rozhodně ne ve všech ohledech. Přesto si nejsem úplně jistý, že přišla chvíle na nějakou revoluci. Svět se nezmění v jediném okamžiku. A i pokud by se tak stalo, nebylo by to dobře. Překotné změny často vychází z chybných předpovědí toho, co nám budoucnost přinese.

Jak ochránit životní prostředí?

Automobilový průmysl nebývá řazen mezi ta odvětví, která mají náš svět spasit. Individuální doprava působí sobecky, auta jsou velká, nákladná a spalovací motory na fosilní paliva – to nám zkrátka nezní příliš dobře. A tak hledáme řešení. Měla by všechna auta pohánět elektřina? Měl by se automobilům krátit životní prostor, až vymizí úplně a nahradí je hromadná doprava? Takových přímočarých řešení nacházíme spoustu, avšak žádné z nich není reálně životaschopné. Znamená to tedy, že nemáme řešení pro náš svět? Že není nic, co bychom mohli udělat?

Mnohdy, když čekáme na nějaké velké univerzální řešení, na ten veliký skok, který nás přenese do lepších časů, skončíme zklamaní. Naše očekávání se zkrátka nenaplní. A možná ta veliká revoluce, na kterou tu všichni čekáme, nepřijde… Ani nemusí přijít. Ona už totiž začala. Je všude kolem nás, ačkoli si to nejspíš neuvědomujeme. 

Volvo ukazuje cestu

Když před lety přišla automobilka Volvo se svým plánem vyřadit z nabídky všechny víceválcové motory a ponechat si ve výrobním programu pouze relativně skromné čtyřválce, svět tento krok příliš nechápal. Toto rozhodnutí nešlo na ruku ani vizionářům očekávajícím plně elektrická vozidla ihned a pro všechny, ani nadšeným motoristům ze staré školy. A dnes? Máme rok 2019, vozy Volvo umožňují díky novátorskému přístupu výkon, jaký od nich zákazníci požadují, přitom však mnohem méně zatěžují naši planetu. Ukazuje se, že nikdo nemusí prohrát, že individuální automobilová doprava může existovat dál. A že není zapotřebí žádná revoluce. Stačí náš svět zlepšovat v drobnostech, krůček po krůčku.

Tématem dnešních dní se stává plast. Plast je skvělý materiál, je levný, pružný, tvárný, lehký a odolný. I proto se rychle rozšířil a svět chrlí obrovské množství umělohmotných výrobků, a tedy i odpadu. Ten plní naše oceány, kde již dnes představuje nemalé riziko pro život. Co s tím? Nahradit plast něčím, co nezanechá tak hlubokou ekologickou stopu? Samozřejmě i to je cesta a v rámci celosvětové kampaně OSN Clean Seas se jí vydávají stovky firem, mezi kterými Volvo nemůže chybět.

Ke změně světa není nutná revoluce, stačí začít drobnostmi.

Recyklace, repasování a zelená energie

Jsou však oblasti – a není jich málo –, kde bychom se bez umělých hmot obešli jen těžko. Pojďme tedy namísto omezování plastů omezovat plastový odpad, vždyť to zní logicky! Čtvrtina plastů ve všech vozech Volvo tak bude do roku 2025 vyráběna z recyklovaných materiálů. A v budoucnu toto číslo dále poroste. Tyto díly tak nejen nevytvářejí odpad, ale dokonce jej pohlcují.


A můžeme jít ještě dál. Mnoho součástek moderních aut se vyměňuje pro jejich opotřebení. To je normální součást údržby. Avšak skutečně je celý takový díl již nepoužitelný? Nebylo by možné nahradit pouze ona opotřebená místa a vrátit součástku zpět? Patnáct procent všech dílů Volvo lze repasovat: takový díl pak získává zpět všechny vlastnosti dílu nového, avšak na jeho výrobu je třeba až o 85 procent méně surovin a o 80 procent méně energie. Výrobní závod švédské automobilky ve Skövde využívá 100 procent energie výhradně z obnovitelných zdrojů. To nejsou čísla z daleké budoucnosti, to není výsledek náhlé změny, toto se děje. Právě teď.

Smysluplné využití zdrojů, to je budoucnost, kterou dnes vytváříme. Namísto pouhého omezování hledáme cesty, jak zužitkovat to, co dosud bylo pouhým odpadem. Jak z nechtěného vyrobit užitečné. Jak z opovrhovaného udělat krásné. Skvělým příkladem je projekt Living Seawall. Ten vznikl jako spolupráce sydneyského institutu námořní vědy, designérského studia Reef Design Lab a automobilky Volvo. Speciální dlaždice připevněné k hrázi svým tvarem napodobují kořeny mangrovů, ke kterým se stahují živí čističi, tedy organismy, které samy čistí mořskou vodu od částeček plastů a těžkých kovů…

Jsou to drobnosti, ale právě takové drobnosti postupně mění náš svět v dlouhodobě udržitelný a čistý. Není potřeba revolucí, stačí se chovat zodpovědně a chytře.

Nových směrů vývoje si všímá Honza Křeček.