doba čtení 5 min
Každým rokem v Česku onemocní stovky dospělých i dětí leukemií a dalšími vážnými nemocemi, které jsou léčitelné pouze transplantací kostní dřeně. Pro řadu z nich jsou jedinou šancí na uzdravení krvetvorné buňky jiného člověka. Do úsilí stále rozšiřovat řady potenciálních dárců se zapojilo také Volvo Car Czech Republic.
Zaměstnancům a spolupracovníkům registru zapůjčuje pro práci v terénu své vozy. V roce 2023 se na náborových akcích zapsalo 1 065 nových potenciálních dárců, což statisticky představuje 9 zachráněných životů. Za tři roky spolupráce českého zastoupení automobilky s registrem je to již 2 738 dobrovolníků, tedy 23 potenciálně zachráněných životů.
Kromě výjezdů náborových týmů do regionů, ať už do škol, firem, či na veřejná místa v různých spolupracujících městech a obcích, jsou auta od Volva využívána třeba i pro převážení vzorků, roznosy letáků, předávání ocenění apod. Celkově tak po republice pracovníci registru najezdili s Volvem přes 14 tisíc kilometrů.
Honzův příběh
Jedním z těch, kdo dlouho čekali na vhodného dárce, je Honza. Táta dvou dětí, Rozárky a Patrika, už před lety zákeřnou nemoc porazil, potom se mu však leukemie vrátila. „Zase bojujeme, tentokrát s ještě horší prognózou, ale zase věříme, že vše dobře dopadne,“ neztrácela naději jeho žena Jana.
Rakovina zasáhla do života mladého páru už měsíc po svatbě. „V době, kdy jsme se chystali žít společný život na plné obrátky, jsme se museli seznamovat s neznámou a děsivou situací,“ vzpomíná Jana. „Honza absolvoval řadu chemoterapií a na léčbu reagoval dobře, zákeřnou nemoc porazil. Objednali jsme si znovu svatební cestu, ale nemoc se v září vrátila a v horší podobě. Tentokrát leukemie, kdy byla zasažena i kostní dřeň.“
Honza v roce 2019 podstoupil transplantaci kostní dřeně; dárcem, ač ne zcela ideálním, byl jeho vlastní bratr. Přes řadu komplikací, které nastaly, znovu zákeřného nepřítele na chvíli porazil. Janě s Honzou se narodily dvě krásné děti a všichni se snažili užívat si každý den… „Chodit na společné procházky, hrát si na hřišti, být prostě spolu jako rodina.“ Po čtyřech letech ale byla nemoc zpět a bohužel s ještě horšími vyhlídkami – Honzova šance na úplné vyléčení byla jen desetiprocentní…
Dárce se však nakonec přece jen našel. Nedávno tak mohla proběhnout transplantace a i přes velmi nepřiznivou prognózu to vypadá, že úspěšně. „Naděje vždy existuje, jak jsme se už několikrát přesvědčili,“ říká Honzova manželka Jana a vzkazuje všem, kdo se mohou stát jejími prostředníky: „Zapište se prosím do Českého národního registru dárců dřeně a darujte naději na uzdravení i dalším pacientům.“
Český národní registr dárců dřeně
Od jara 2021 se do podpory činnosti Českého národního registru dárců dřeně zapojilo Volvo Car Czech Republic. Zaměstnancům a spolupracovníkům registru zapůjčuje své vozy pro práci v terénu.
Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) funguje od roku 1992. Jeho posláním je nábor dobrovolných dárců kostní dřeně a provádění potřebných vyšetření, odběrů a výběr vhodných dárců pro konkrétní nemocné. Aktuálně registreviduje 1 123 398 osob ochotných v případě potřeby věnovat část vlastních krvetvorných buněk – jen loni jich nově vstoupilo 9 020. A za celou dobu působení ČNRDD již reálně darovala kus sebe (doslova) tisícovka Čechů. A nejen našim čekatelům, ale prostřednictvím registru i pacientům do řady dalších zemí. Včetně třeba Argentiny či Austrálie.
Malá pomoc, velká naděje
Ať je však toto číslo jakkoli obdivuhodné, faktem zůstává, že pro každého čtvrtého pacienta není nalezen vhodný dárce nebo se nenajde dostatečně rychle. Navíc řada dobrovolníků časem z registrů vypadává z důvodu onemocnění nebo věku (který je v ideálním případě do 35 let). Proto je nutné stále hledat nové. Podle odborného odhadu vedoucího lékařeČNRDD primáře MUDr. Pavla Jindry, Ph.D., bychom v Česku potřebovali minimálně 200 000 zaregistrovaných.
Pravděpodobnost, že bude registrovaný dárce vybrán k reálnému odběru, je menší než 1 %. Někteří z nich jsou osloveni již po roce, někteří po 10 letech, většina ale nikdy. Každý zařazený dárce však dává dalším pacientům naději na nalezení shody.
„To, že pacientovi nejčastěji daruje krvetvorné buňky rodič si sourozenec, je mýtus. Čím více mladých zdravých a především ochotných lidí se nám podaří zaregistrovat, tím větší šanci dostanou všichni pacienti,“ vysvětluje MUDr. Jindra. „Velkou inspirací je pro nás Německo, s tamním registrem také velmi úzce spolupracujeme. V Německu je totiž na počet obyvatel zaregistrován každý zhruba devátý člověk, u nás je to každý osmdesátý. Stále se tedy máme kam posouvat…“
Spolupráce Volva s ČNRDD je jen malý dílek do obrovské skládačky společného úsilí registru, jeho zaměstnanců a spolupracovníků i samotných potenciálních dárců, ale každý z těchto počinů pomáhá zachránit život.
Více o ČNRDD, možnostech zapojení, podrobnosti o způsobech odběru krvetvorných buněk a také příběhy nemocných i jejich hrdinů na stránkách registru.
Zdroj fotografií: archiv ČNRDD