Volvo pomáhá těm, kteří pomáhají

Ikona času doba čtení 7 min


V čase, kdy téměř celý svět prochází nebývale náročnou zkouškou, je třeba, aby se každý, kdo může, zapojil do pomoci těm, kdo ji potřebují. A kdo třeba vedle lidí akutně postižených nemocí covid-19 nebo jejími důsledky nejsou až tak vidět. My ve Volvu můžeme, a tak jsme na počátku nouzového stavu nabídli naše předváděcí vozy těm, kdo je naléhavě potřebují, aby zase oni mohli pomáhat.

Centrum pomoci Paměti národa nabízí pomoc v době ochranných opatření v souvislosti se šířením koronaviru a onemocnění COVID‑19.

Centrum pomoci Paměti národa 

Paměť národa je projekt neziskové organizace Post Bellum. Tu založila skupina českých novinářů a historiků jako prostor pro zachycení a uchování životních příběhů pamětníků významných okamžiků naší historie – od světových válek a holocaustu přes období totalitního režimu až po příběhy představitelů národnostních menšin. 

Dobrovolníci z řad spolupracovníků a podporovatelů projektu Paměť národa pomáhají v rámci celé České republiky.

Součástí projektu je „Centrum pomoci Paměti národa“, jež se orientuje na pamětníky, kteří se kvůli šíření koronaviru ocitli v komplikované životní situaci. Vedle nonstop telefonních linek pomoci je do projektu zapojeno 400 dobrovolníků po celé republice, jejichž činnost probíhá v každém kraji. Ať už jde o běžný nákup, vyzvednutí a předání léků, vyvenčení pejska, nebo „obyčejné“ popovídání si po telefonu, pomoc využívá až pět tisícovek lidí.

Nákup potravin či jiného zboží, vyzvednutí léků, zprostředkováním lékařské či psychologické pomoci, vyvenčení pejska nebo třeba jen popovídání si po telefonu… Až pět tisíc klientů se může v těchto výjimečných časech spolehnout na Centrum pomoci Paměti národa.

Auta jsou proto nezbytná, aby se pomoc těmto lidem nezastavila. A abychom se dál mohli dozvídat jejich životní příběhy, které dokumentují naši minulost a utvářejí současnosti. Třeba příběh Pavla Wernera, který se vrací k pochodům smrti z konce války a svému putování coby třináctiletého z polské Osvětimi do rakouského Mauthausenu: „V noci jsme se drželi tři pod rukou a ten prostřední mohl odpočívat, spát. A pak jsme se střídali. Ono to funguje. Šlapete, a vůbec nevíte, že šlapete. Máte zavřené oči a spíte.“ 

Cesta domů 

Nejsou to ale jen pamětníci historických milníků, kteří potřebují některou z různých forem podpory. Bez pomoci se neobejde také řada znevýhodněných sociálních skupin a rodin. Nezisková organizace Cesta domů už téměř dvě desetiletí poskytuje odbornou péči v domácím prostředí nevyléčitelně nemocným. 24 hodin denně 7 dní v týdnu se stará nejen o pacienty, ale i o jejich rodiny, které podporuje v péči o jejich blízké. Z poskytovaných služeb vedle domácího hospice zprostředkovává i odborné sociální poradenství, odlehčovací služby, půjčovnu pomůcek a řadu dalších souvisejících činností.

I v tomto období Cesta domů nabízí nepřetržitou péči osobám v pokročilých a konečných stadiích nevyléčitelné nemoc. Poskytuje také péči klientům s omezenou mobilitou i upoutaným trvale na lůžko a umožňuje odpočinek jejich pečujícím.

Koronavirová pandemie ovšem poněkud změnila situaci, a tedy i způsob nabízené pomoci. Část hospicové péče musela Cesta domů převést na tzv. distanční formu, aby ochránila své zdravotníky, dobrovolníky i ostatní pacienty. Zvýšily se tak nároky na cesty lékařů, sester a kurýrů, kteří do rodin průběžně doručují léky, zdravotnický materiál a pomůcky, teď zejména ochranné a hygienické.

Také lékaři paliatři spolupracující s Cestou domů v rámci tzv. ambulance paliativní a podpůrné péče teď častěji vyjíždějí na návštěvy do rodin pacientů. Ti všichni využijí automobily, které jim Volvo dalo k dispozici.

„Ceníme si toho, že máme možnost realizovat tyto cesty pomocí zapůjčených vozů Volvo. Členové našeho týmu tak minimalizují riziko nákazy, která by jim hrozila v MHD, šetří čas a užívají si komfortu a bezpečnosti poskytnutých automobilů.“

Karolína Pochmanová, Cesta domů

Díky rychlejší přepravě stihnou pracovníci nadace navštívit více klientů a rozvést více zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek.

SOS dětské vesničky 

SOS dětské vesničky jsou nejstarší z českých neziskových organizací pomáhajících ohroženým dětem. Nabízí také podporu rodinám a pěstounům. Mimoto provozuje projekt Dům na půl cesty, jenž mladým lidem do 26 let pomáhá s osamostatněním, startem a integrací do nového života. 

Ani klienti n. o. SOS dětské vesničky nezůstali uchráněni následků pandemie, což v jejich sociální situaci přináší ještě závažnější důsledky. Pracovníci „vesniček“ prostřednictvím potravinové banky rozvážejí rodinám trvanlivé potraviny, pomáhají s řešením dluhů a vyřízením sociálních dávek. Zprostředkovávají doučování dětí a rodinám, které nemají potřebné technické vybavení (počítač, připojení na internet tiskárnu) pro školní přípravu, se za pomoci dárců snaží zajistit potřebnou techniku.

Sociální pracovníci ze služby SOS Přístav doprovázejí pěstounské rodiny v celém středočeském kraji. 

Například Martin Triebenekl má na starosti 15 pěstounských rodin. Služební auto mu umožňuje naplánovat více setkání v jednom pracovním dni.

„Za jednou rodinou ve Středočeském kraji dojíždím asi 112 kilometrů. Jsou to pěstouni na přechodnou dobu a poprvé jsme společně byli v roce 2019 v porodnici, odkud si odvezli svěřenou holčičku, jíž se drogově závislá maminka zřekla hned po porodu. Rodina svou velkou trpělivostí zvládla holčiččiny abstinenční příznaky a po několika měsících láskyplné péče mohla přejít do adoptivní rodiny. V současné době má pěstounský pár na přechodnou dobu další novorozeně, předčasně narozeného chlapečka.“ 

Automobil je pro činnost Martina Triebenekla a jeho kolegů nepostradatelný. Mohou si tak naplánovat více jednání v jednom pracovním dni a rozvážet do rodin věcnou pomoc, jako jsou příkrmy, oblečení, hygienické potřeby apod. 

Věda proti koronaviru

K hrdinům dnešní doby ochotným vyvinout mimořádné úsilí pro snazší život druhých patří vedle zdravotníků, sociálních pracovníků a dobrovolníků také vědci. Tedy lidé, kteří byli dosud spíše v anonymitě a nyní se ocitají v centru zájmu veřejnosti a jejího napjatého očekávání. Jejich přínos spočívající v odborných znalostech a bádání je nyní vnímán více než kdy dříve.

„Díky vozům Volvo můžeme rychle řešit situace, kdy bychom jinak složitě sháněli transport nebo by se převoz odkládal či protahoval.“ 

doc. Jan Konvalinka, ÚOCHB AV ČR

Snažíme se dělat svět bezpečnějším a pomáháme těm, kdo pomáhají. Proto asistujeme vědcům, kteří bojují s koronavirem. 

Prostřednictvím Nadačního fondu Neuron, jehož jsme partnerem, jsme oslovili tým vynikajícího virologa a biochemika, prorektora Univerzity Karlovy Jana Konvalinky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Právě zde se zrodily léky proti AIDS a další významné objevy. 

Tým docenta Konvalinky, garanta vědecké rady NF Neuron oboru chemie, se stejně jako vědecké laboratoře po celé republice pustil do boje s koronavirem. „Na ÚOCHB se soustřeďujeme na asi nejkritičtější bod celého úsilí, a to izolaci virové RNA po odběru vzorků od pacientů. Zjednodušeně řečeno: abyste mohli virovou nukleovou kyselinu detekovat, musíte ji nejprve izolovat ze vzorku. To se běžně dělá komerčními kity, ale ty teď nejsou,“ vysvětluje docent Konvalinka.

„Věděli jsme, že náš partner Volvo Car Czech Republic měl v úmyslu podpořit vědce a vybavit je svými automobily. Jejich vzájemné propojení tak bylo přirozeným vyústěním naší aktivity. A také příkladem toho, jak mohou byznys a věda v synergii posouvat kupředu celou naši společnost.“
Monika Vondráková, předsedkyně správní rady NF Neuron

Při této práci je důležitá součinnost jednotlivých pracovišť, plynulá komunikace a také efektivní výměna nasbíraných vzorků mezi laboratořemi. Vědecký tým využívá vozy Volvo každý den při své práci na vývoji testovacích sad. „Usnadňují nám dopravu materiálu, pracovníků i distribuci hotových sad na izolaci virové RNA tam, kde jsou třeba – především do nemocnic a testovacích laboratoří,“ objasňuje Jan Konvalinka. „Vozy jsou bezpečné a spolehlivé a pro nás jsou nepostradatelnými pomocníky.“