doba čtení 8 min
Tak tichý! Takové obvykle bývá hodnocení první jízdy elektromobilem. Není to však jediná výhoda. Tiché elektromotory vnášejí do dopravy spojení moderních technologií s udržitelným přístupem k životu. Automobily poháněné elektřinou jsou totiž klíčovou součástí balíčku opatření, která mají zajistit potřebné snížení skleníkových plynů.
Klíčové technologie, které dají světu šanci
Vzpomínáte si na loňské suché léto doprovázené vlnami veder? Ani letos se nepodařilo vláhu dohnat, v půlce srpna evidovali hydrometeorologové přes polovinu pramenů s nedostatkem vody. Bohužel, podle klimatologů bude tato česká stopa měnícího se podnebí postupně nabývat na intenzitě. Svět včetně České republiky potřebuje během následujících let vystoupit ze závislosti na spalování fosilních paliv – právě ta svými emisemi přispívají k proměně podnebí.
Ještě před patnácti lety, kdy jsem studoval klasickou energetiku na technice v Brně, se zdálo, že svět patří spalovacím motorům a kotlům na uhlí. Ale dnes jsou naštěstí dostupné technologie, které mohou postupně nahradit tyto zdroje energie, jež byly v minulosti motorem průmyslové revoluce: uhlí a ropu. Podobně jako již dnes neposíláme faxy nebo telegramy, ale spoléháme se na e-mail, může se stát symbolem moderní ekonomiky energie slunce, větru, systémy pro ukládání energie a právě elektromobily.
Mix těchto řešení může sehrát klíčovou roli v proměně energetiky a dopravy také v Česku. Na jaře navštívil Prahu profesor Hans Joachim Schellnhuber, jeden z nejvýznamnějších klimatických vědců světa, poradce německé kancléřky Angely Merkelové nebo papeže Františka a držitel řady ocenění za výzkum v oblasti klimatických změn – mimo jiné také Volvo Environment Price z roku 2011.
Jádro jeho návštěvy se soustředilo na otevření debaty o nutném impulsu pro proměnu české ekonomiky. „Doprava je zodpovědná za značnou část emisí, je proto třeba přejít na efektivnější způsoby. Výhodou elektrických motorů je jejich vysoká účinnost,“ uvedl mimo jiné profesor Schellnhuber.
Volty od Volva
Chápu kritiky, kteří namítají, že je třeba u každého elektromobilu hledat pomyslný komín elektrárny. Jenže pojďme se na rozvoj elektromobility podívat spolu s očekávanou proměnou energetických zdrojů. V Evropě bude již koncem příštího desetiletí každá druhá kilowatthodina dodaná do sítě pocházet z obnovitelných zdrojů. Již dnes je na světě nainstalováno přes 1 000 gigawattů solárních a větrných elektráren. Do pěti let se předpokládá, že se podaří jejich výkon zdvojnásobit – dokonce s o polovinu nižšími náklady.
„Všiml jsem si, že zde má řada lidí kávu. Nedávno jsem se setkal s majitelem společnosti Illy, jenž toho dělá hodně pro ochranu klimatu. Taky k tomu má důvod. Když dojde ke změně klimatu, nejlepší druhy kávy už nepůjdou pěstovat.“
H. J. Schellnhuber
Uvědomuje si to také Volvo, které letos v Belgii spustilo netradiční kampaň „Volty od Volva“. Automobilka na tamním trhu vstoupila na trh s elektřinou s cílem nabídnout spotřebitelům čistě zelený tarif elektřiny pro domácnosti a nabíjení elektromobilů. Produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zajišťuje Volvo prostřednictvím energetické společnosti, která k tomu využívá větrné a solární elektrárny postavené přímo v Belgii.
Zelená domácnost
Pokud chcete jít v domácnosti ještě dál, můžete si již i v Česku pořídit solární elektrárnu na střechu, baterii pro ukládání elektřiny ze slunce a domácí wallbox pro dobíjení elektromobilu.
Právě spojení vlastní elektřiny ze slunce a elektromobility dává prostor k vyvíjení nových řešení. Takzvané hybridní solární elektrárny, tedy spojení fotovoltaiky s baterií, vyvinul například český startup OIG Power. Loni získali za svou baterii, která umí řídit spotřebu v domácnosti podle počasí, ocenění v rámci soutěže Quality Innovation Awards ve španělském Bilbau. Domácí baterie lze také propojit s nabíječkami pro elektromobily.
Zelená stopa elektromobilů
Moderní typy elektromobilů využívají celou řadu digitálních prvků a srdcem jejich provozu jsou baterie z lithia. Na obavy ze závislosti na vzácných kovech a zátěže pro životní prostředí při jejich výrobě odpovídá studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z konce loňského roku: od výroby přes provoz po likvidaci vyprodukuje typický elektromobil v Evropě méně skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší než srovnatelně velký a výkonný benzínový či naftový automobil. Elektromobily během celého svého života při současné skladbě zdrojů energie ve státech EU vypustí o 17–30 % méně emisí než auta s naftovými či benzínovými motory.
Do budoucna se dá očekávat, že to bude čím dál lepší: očekávaný útlum uhelných elektráren opět posílí efekt čisté mobility. Autoři navíc očekávají, že výhody elektromobility ještě zvýší podpora rozvoje čistých zdrojů energie a cirkulární ekonomiky, včetně sdílení automobilů a produkce znovupoužitelných výrobků a recyklace.
Šance pro inovace
Aktuálně jezdí po světě přes pět milionů elektromobilů, v Česku jich potkáte zhruba 3 tisíce. Postupně však začnou vozy s elektrickým pohonem převládat. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se jejich počet na všech světových silnicích zvýší na 125 milionů ke konci příštího desetiletí. Ovšem potřeba naplnění klimatických cílů může rozvoj čisté mobility akcelerovat až na 220 milionů elektrovozů.
Z mého pohledu je zajímavé sledovat vývoj v oblasti akumulace. Motorem nástupu elektrifikovaných aut jsou stále levnější baterie a rychlý rozvoj sériové výroby. Plány na zavedení elektromobilů má de facto každá automobilka. Jednou z prvních však bylo Volvo, které chce mít každý druhý prodaný vůz s elektrickým pohonem již v roce 2025. Nedávno publikovaná zpráva Bloomberg NEF uvádí, že právě baterie tvořily v roce 2015 až 57 % ceny elektromobilu. Dnes je to přibližně třetina a po roce 2025 klesne podíl nákladů na akumulátory na pouhou pětinu ceny nového vozu.
Vývoj pokročilých baterií je také šance pro nové firmy. Volvo například loni investovalo do startupu FreeWire. Tato mladá firma ze San Francisca produkuje mobilní nabíječky elektromobilů. Nabíjecí stanice FreeWire používají nízkonapěťové napájení, což má velkou výhodu v tom, že není třeba posilovat elektrárenské vedení. První pilotní projekty se rozběhly například ve Velké Británii ve spolupráci se společností BP.
Další oblast inovací se otevírá v nakládání s akumulátory z elektromobilů. Očekává se jejich výměna po poklesu jejich kapacity pod určitou hranici. Ovšem budou dál použitelné například v rámci bateriových úložišť pro domy nebo stabilizaci sítě. Na využití vyřazených baterií z elektromobilů například jako záložních systémů v nemocnicích pracují v rámci společného projektu studenti z ČVUT v Praze spolu s kolegy z izraelské technické univerzity v Haifě. Věří, že se jim podaří prodloužit využitelnost akumulátorů až o deset let.
Ani vysloužilé baterie nemusejí končit v koši. Vědci hledají řešení, jak vrátit do hry cenné materiály využívané v bateriích, a opět tak zvýšit příspěvek elektromobility k udržitelnému rozvoji.
Ruku v ruce
Rozvoj čisté mobility otevírá prostor pro využití také zcela nové formy (ne)vlastnictví vozu. Inteligentní auta a autonomními systémy řízení pomohou snížit problémy s parkováním v rámci sdílené ekonomiky. Druhým zásadním přínosem je zvyšování bezpečnosti na silnicích: plně nebo částečně autonomní systémy mohou zabránit řadě zbytečných nehod způsobených naší nepozorností.
Oproti globálním trendům mám pocit, že se české prostředí tak trochu zdráhá vstoupit do nové éry průmyslové revoluce, kterou symbolizují obnovitelné zdroje energie a právě čistá mobilita. První pionýři už však začínají na vlastním příkladu demonstrovat, že na udržitelném rozvoji a zodpovědném přístupu ke krajině a životnímu prostředí není nic špatného. Věřím, že podobně jako většina lidí dnes ví, že je dobré recyklovat plasty, bude časem obecně jasné, že další pálení fosilních paliv není správná cesta.
O své poznatky ze světa elektromobility se s přispěním Františka Marčíka (Obnovitelně.cz) a fotografií z archivu Volvo Cars podělil Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.